Blogy

zobraz dalších 8 blogů

Harry Potter a ohnivý pohár

Originální název: Harry Potter and the Goblet of Fire Žánr: Dobrodružný, Fantasy, Mystery, Rodinný Rok výroby: 2005 Režie: Mike Newell popis filmu Na Harryho Pottera, který se čtvrtýmrokem vrací do bradavické školy čar a kouzel čekají jak nanejvýšradostné, tak obtížné časy. To vše ve čtvrtém filmu Harry Potter aOhnivý pohár, stejnojmenné adaptaci románu z populární série o HarryPotterovi z pera J.K. Rowlingové. V tomto dílu musí Harry soutěžit vnebezpečném mezinárodním turnaji, kde se utká se svými staršími azkušenějšími kolegy. Čeká ho však konfrontace s jeho největšímnepřítelem, Lordem Voldemortem, který je rozhodnut použít veškeré svésíly, aby s Harrym jednou provždy skoncoval. Tato drásavá skutečnostbledne pouze ve srovnání s Harryho nejhlubším strachem z toho, že sibude muset najít někoho, kdo by jej doprovázel na tradiční Vánoční plesv Bradavicích. Školní rok také přinese významné změny do života Harryhonejlepších přátel, Rona a Hermiony, kteří si konečně připustí, že vůčisobě chovají silné city. Paralelně s tím, jak mladí čelí náporůmhormonálních bouří, rozkvétá květ romantiky i mezi dospělými, rejjisker poletuje i mezi Harryho důvěrníkem Hagridem a Madam Maxime,ředitelkou Akademie kouzel v Krásnohůlkách..„Tento díl byl největšívýzvou ze všech čtyř filmů,“ říká David Heyman, producent filmové sérieHarry Potter. „Hledali jsme někoho, kdo by byl schopen natočit temný anapínavý thriller, řídit akční sekvence a zároveň být intuitivní acitlivý vůči přirozeným úzkostem, kterými trpí teenageři. Musíte sepodívat na různorodé filmy jako jsou Tanec s cizincem, Krycí jméno:Donnie Brasco, Čtyři svatby a jeden pohřeb, abyste docenili, že je jennemnoho tak talentovaných a nadaných režisérů jako je Mike Newell.“„Pro mě je podstatou tohoto příběhu thriller,“ říká Newell. „Jsou tuúžasné proměny nálad, jen si vezměte ten posun od Turnaje tříkouzelníků po humor a zároveň hoře na Vánočním plesu v Bradavicích, aletím, co tento příběh žene kupředu, je thriller, ve kterém se do hrydostává cosi, co chce Harryho uchvátit a jen on sám má sílu, aby s tímněco udělal.“ Na počátku příběhu se ohlašuje nebezpečí – Harry seutkává s děsivou noční můrou, která mu na čele způsobí smutně proslulousvítící jizvu, která mu způsobuje urputnou bolest. Bolest přimistrovství světa ve famfrpálu přeroste v děs, který jej zbavujeodvahy, neboť zlovolní přívrženci Lorda Voldemorta, Smrtijedi, ozářínoční nebe Znamením zla, čímž po třinácti letech od jeho zmizení dávajíopět vědět o svém vůdci. Ani ctihodný ředitel školy v Bradavicích,Brumbál, nechápe, co tyto tajemné události znamenají. Ve snaze upevnitkontakty mezi třemi největšími evropskými čarodějnickými školamiBrumbál oznámí, že Bradavice budou hostit Turnaj tří kouzelníků,napínavé utkání, při němž se na rok do Bradavic dostanou studenti aučitelé ze zbývajících dvou škol. „Brumbál se pokouší připravit světčarodějů na temné časy, které jsou za dveřmi,“ říká Heyman. „Toto jehogesto zároveň podtrhuje hlavní téma celého filmu, kterým je, že semusíte naučit vycházet s lidmi, kteří se od vás liší. Pokud jsou dobří,nezáleží na tom, odkud jsou.“ Vzhledem k nebezpečí disciplín vydáváBarty Skrk, ředitel odboru pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci,vyhlášení, které do sedmnácti let věku zamezuje účast v klání, cožčtrnáctiletému Harrymu a jeho přátelům dělá čáru přes rozpočet. Kdyžkouzelný Ohnivý pohár vybere po jednom šampiónovi z každé školy,překvapí, že zazní i jméno čtvrtého účastníka: Harryho Pottera.Navzdory Harryho nesouhlasu, je rozhodnutí Ohnivého poháru závazné a onnemůže jinak, než se zúčastnit vysilujícího Turnaje, kde jsou mu sokystudenti mnohem starší a zkušenější v čarodějných dovednostech. „NaHarrym se mi líbí, že není hrdinou v klasickém slova smyslu, takový tenhrdinný Superman, který všechno zvládne,“ říká Daniel Radcliffe, kterýpři přípravě na roli na Newellův popud sledoval thrillery jako Na severseverozápadní linkou. „Harry je zranitelný. Má strach. I když mu vokolí tolik lidí pomáhá, myslím, že by nejraději svou roli opustil acelou tu „hrdinskou záležitost“ ukončil. Jenže v okamžiku, kdy Pohárohlásí jeho jméno, dostává se do záře reflektorů. Nejenže se musí spodezřívavostí a kritikou, které se na něj valí ze všech stran, ale vítaké, že on své jméno do Poháru nedal, takže to musel být někdo jiný.“Když se Harry obrátí na svého důvěryhodného učitele, aby u něj našelvedení a ochranu, zjišťuje, že sám Brumbál se marně snaží přijít nasmysl oněch tajemných událostí. „Harryho svět je naprosto otřesen,“říká Radcliffe. „Poprvé v životě nevidí Harry svého učitele Brumbálajako takřka vševědoucího, ale jako starého muže, který je dávno zavrcholem svých schopností, což je pro něj velmi nepříjemné zjištění.Někdo nebo něco se vetřelo do Bradavic a chce se k Harrymu dostat,jenže Brumbál neví, o koho se jedná, odkud pochází, natož jak hozastavit.“ „Brumbál už nevládne situaci a to jej děsí,“ říká MichaelGambon, který se podruhé ujímá role respektovaného učitele (poprvé vHarry Potter a vězeň z Azkabanu). Na svých bedrech nese enormní zátěž,neboť má na starosti bezpečí a dobro všech studentů. A když do Bradavicpronikne zlo, najednou neví, jak se ho zbavit.“ Brumbál správně tuší,že ať už do Poháru strčil Harryho jméno kdokoliv, nechtěl, aby turnajvyhrál. Proto požádá Alastora „Pošuka“ Moodyho, nového bradavickéhoučitele předmětu „obrana proti černé magii“, aby svým vysoce citlivýmokem na mladého čaroděje dohlédl, než zjistí pravý smysl oněchzlověstných událostí.“ Moody je ve skutečnosti legendární Bystrozor,nebo též lovec černokněžníků, který má na svém kontě polovinuosazenstva azkabanských cel, plných Voldemortových stoupenců. Leč rokyboje se zlem v předních liniích si vybraly svou daň. Věčně vyděšený aparanoidní Moody bezmezně důvěřuje svému kouzelnému vševidoucímu oku,které mu pomáhá v boji se zlem, jež se podle něj plíží z každého stínu.„Moody je takový pistolník s kouzelnou hůlkou,“ říká Brendan Gleeson,všestranný herec, který je známý díky svým rolím ve snímcích jakoStatečné srdce, Návrat do Cold Mountain, Troja a Gangy New Yorku. „Jeněkým, kdo se ponořil do lovu démonů zběhnuvších od pravé stezky do témíry, že se jedním z nich stal. Když jsme se poprvé setkali, abychom siprošli kontury postavy, navrhl Mike Newell, že hlavním rysem Moodyhopostavy budou velká duševní zranění. Postava vytváří velmi zajímavýdramatický oblouk – přichází do Bradavic jako bojovník rozpálenýmnohými souboji a roste v někoho, komu se děti učí věřit.“ Jakkoli má na čele vypálen cejch neuctivosti a hrubě se projevujícílásky, která studenty děsí a vyvolává kritiku jejich zámožných rodičů,má Moodyho šílenství svůj význam. „Tato postava mě zaujala tím,“ říkáGleeson zamyšleně, „že mi připomíná některé z mých dávných učitelů.Nemá čas na to, aby se z knížek učil bontonu a krasomluvě. Chce těmmladým mužům a ženám ukázat, čemu vlastně čelí. Zlo existuje a oni byměli vědět s čím mají tu čest. Nepotrpí si na protekci, protože sedomnívá, že je to je nepřipraví na skutečný svět. „Moody jekomplikovanou postavou, která je výzvou,“ říká Heyman. „Brendan do nírovným dílem vnesl krutost i humor, takže jeho postava je jak děsivěimpozantní tak roztomilá.“ K tomu režisér Newell, který s Gleesonemspolupracoval již v roce 1992 na rodinném dobrodružství Cesta na západdodává: „Zřídkakdy najdete herce Brendanovy hloubky a kalibru. Možná tosamé platí v odlehčené formě pro všechny Iry, ale na Brendanovi jeněco, co je mimořádně barbarské i nevinné, takže tahle role plná hrotůa hran mu perfektně sedla.“ Moodyho vyndavací oko vzniklo pod dohledemsupervizora oddělení na mechanická monstra Nicka Dudmana a supervizoravizuálních efektů Jimmy Mitchella. „To oko se stalo samostatnoupostavou,“ říká Newell, „a abych vám nezkazil celou tu krásnou iluzi,která je obestírá, raději vám neřeknu, jak vlastně vzniklo.“ Návrhářkakostýmů Jany Temime se při návrhu Moodyho černého kabátu inspirovalaspaghetti westerny – omlácený kožený kabát s pláštěm a přezkami, kterývypadá stejně obnošeně jako jeho majitel. „Moody je bojovník. Nemážádný dům, natož domov. Doslova žije ve svém kabátu,“ říká Temime.„Měli jsme tu tým lidí, kterým trvalo týden, než kabátu dali náležitoupatinu, díky které zestárl o celá léta.“ Moody se pokouší Harryhochránit před tajemnými silami, které ohrožují jeho život, ale tentoteenager se musí utkat i s nepřátelskými silami jiného druhu: bulvárníreportérkou Ritou Holoubkovou. Holoubková je stejně bezskrupulózní jakovtíravá a nezastaví se před ničím, aby její nactiutrhačské drby vnovinových sloupcích měly co největší čtenost. „Rita píše o tom, colidé chtějí slyšet a nebo o tom, co je přinutí číst,“ říká mezinárodněuznávaná herečka Miranda Richardson, jejíž role sahá od Hodin, přesOspalou díru a Enchanted April až po Newellův hit z roku 1985 Tanec scizincem. „Udělá cokoliv, aby příběh, jehož vyznění si už předemnapsala v hlavě, dostala na papír. Čím je nebezpečí na papíře větší,tím je vzrušenější. Myšlenka náhlé smrti či možného zranění je pro nimotorem.“ „Rita je sice vypočítavá a drsná, ale má i jisté kouzlo aproto se dostane přesně tam, kam potřebuje,“ osvětluje Newell. „Mirandaje velmi nadaná herečka. Má skvělý smysl pro komické načasování azároveň je schopna zahrát persónu, která je skutečnou hrozbou.“Holoubková zasáhne i do osobního života Hermiony. „Je absolutněpříšerná!“ křičí Emma Watson. „Rita má na Hermionu od začátku spadeno.Upozorňuje Hermionu na všechny tajnosti, které o sobě před světemskrývá – jako například to, že je knihomol a šprt a přesně tak todělala profesorka Trelawneyová ve třetím filmu. Není tedy žádnýmpřekvapením, že novinářčino výstřední oblečení je přesně takové, jakáje i uvnitř. „Rita cítí, že je její povinností, aby byla pro každoupříležitost náležitě oblečená, a také říci pravdu, tak jak ji vidí onasvému čtenářstvu,“ říká Richardson. „ A co se týká oblečení, vidí sejako jediná veřejná osoba, která má dobrý vkus.“ Jany Temime vypráví onávrzích oděvů pro Ritu Holoubkovou: „Inspirovala mě 80. léta. Výraznébarvy a naškrobené oděvy přesně odpovídají typu příběhů, o které mázájem. Když například účastníci Turnaje stojí před první náročnoudisciplínou – draky – je oblečená do šatů, jež jsou z látky, kterávypadá jako hadí kůže pokrytá šupinami. Když navštíví utkání, kde semají účastníci potápět, není divu, že její kostým je jedovatě zelený.Harry se nechce nechat znejistět jak Moodyho neortodoxními způsoby, takzáludnými pomluvami Rity Holoubkové, neboť se blíží jeho nevyhnutelnákonfrontace s Lordem Voldemortem, černokněžníkem,který stojí za úmrtím jeho rodičů. O Voldemortovi se ve světě čarodějůmluví s bázní v hlase jako o „Vy-víte-kdo“, neboť ten, kdo se za tímtosouslovím skrývá, je krutý, nelidský a bez slitování. Harry je jedinýmčlověkem, který kdy přežil prokletí Pánem zla. Tato skutečnost v němzanechala mnohem hlubší rány na duši, než jizva, která mu občas vytanena čele. „Termín ´nepřátelé´ není pro jejich druh vztahu dostatečněvystihující,“ říká Radcliffe. „Harry nenávidí Voldemorta každoumolekulou svého těla. Chce ho zabít, protože zavraždil Harryho rodiče.Ale zároveň se ho velmi bojí.“ „Hrát samou esenci zla je velmináročné,“ uvažuje nahlas Ralph Fiennes, který během své kariéry hrálhrdinné, romantické i záporné postavy ve snímcích jako jsou Nepohodlný,Červený drak, Krásná pokojská, Anglický pacient či v Schindlerověseznamu, za nějž byl nominován na Oscara. „Během rozhovorů s Mikem opostavě jsme se rozhodli Voldemortovi dát určité lidské vlastnosti,protože hrát zosobněné zlo je zhola nemožné. ´Zlého vzezření´ se vefilmech často dosahuje ceněním zubů a různými grimasami. Chtěl jsem,aby můj Voldemort byl hluboce a opravdově zlý. Zlo pochází ze strachu,frustrace a neštěstí. Voldemort byl odmítaným dítětem. Měl velmineveselé dětství, a právě tam se začal hromadit a mokvat všechen jehohněv, žárlivost a zášť jako hnisající vřed.“ „Voldemort je někým, kdonezná lásku,“ říká Heyman. „Láska je pro něj prasklina na dokonalémobrazu, slabost. Je ztělesněním čistého zla. Je někým, kdo je mocný apřitažlivý. Ralph je hercem, který dokáže v postavě jít hodně hluboko aproto skvěle zachytil spletitost Voldemortova charismatu a temnoty.“Voldemort je rozlícen tím, že pověst o Harry Potterovi, chlapci, kterýpřežil, začala žít svým vlastním životem a posledních třináct letstrávil tím, aby znovu nabyl síly, o kterou přišel oné noci, kdyzemřeli Harryho rodiče. S pomocí svého neduživého služebníka Červíčkase Pán zla triumfálně vrací do lidského těla, aby Harryho navždyodklidil z povrchu zemského. Ralph Fiennes říká: „Mike chtěl prozkoumatVoldemortovy náhlé změny nálad a všechny jeho výbuchy hněvu. Jsouchvíle, kdy svůj hněv na Harryho přímo plive, jindy však dokáže býtdocela příjemný. Nikdy nevíte, co v následujícím okamžiku udělá.“ „Vmomentech, kdy jsou lidé okouzlující, je na nich i něco děsivého. Vždyočekáváte, že by z ničeho nic mohli udělat i něco velmi násilného. Kdyžsedíte u stolu s někým, kdo vám podává číši vína a dar, a vy zároveňvíte, že utrápil svou ženu k smrti, vyžaduje to hodně pevné nervy.“ Ktomu Newell dodává: „Ralph je jako Voldemort velmi děsivý. Na jehoočích vidíte, že to nemá v hlavě v pořádku, že se posunul někam, kamnemáte přístup. Když ho v tomhle filmu vidím na plátně, úplně mě topřimrazí k podlaze.“ Radcliffe vzpomíná na natáčení společných scén sFiennesem: „Byla to velmi intenzivní zkušenost. Učil jsem se už jenpouhým pozorováním – způsob, jakým účelně využívá hry těla a rukou,zvláště pak ve scéně, kdy Voldemort získává lidskou podobu, je úžasný.“Na to Fiennes reaguje s úšklebkem: „Daniel si toho ode mě musel nechathodně líbit. Je ještě chlapcem, zároveň je však nějakým způsobem spojens mučitelem, jenž mu obrazně i doslova strká prst do zranění na hlavě.Ten se při tom směje a opájí tím, jakou bolest mu způsobuje. Museljednat, jakoby pod tlakem té hrůzy omdléval. K tomu není třeba mnohododávat. Velmi jsem ho obdivoval.“ Na Voldemortův vzhled se kladl velkýdůraz. V rámci série Harry Potter je to totiž poprvé, co na sebe Pánzla bere plnou lidskou podobu. „Když se Ralph dostal do týmu, DavidHeyman mi řekl ´Chceš mu znetvořit tvář, že jo?´,“ vzpomíná Newell. „Ajá na to ´Ne, ne´. Ralph dokáže zahrát zlo i bez pomoci make-upu. Vyrveto z hlubin své psyché. Pak jsem jel na víkend domů a stále jsem siříkal ´Ty jo, něco bych mu na tom obličeji udělat měl.´“ Fiennesvzpomíná: „Moje neteře a synovci se hrozně těšili, že strýčka Ralphauvidí na placu jako Voldemorta. Jenže když přijeli, ani mě nepoznali!“Supervizor oddělení na mechanická monstra Nick Dudman a jeho týmnakonec vytvořili několik koncepcí pro Voldemortův make-up, přičemžužili minima prostetiky a raději se soustředili na zsinalý nádechFiennesovy kůže, pod kterou se vypínají a smršťují klubka žil, které dojeho živě-mrtvých zad, rukou, nohou a hlavy vhánějí tekutinu, která užsnad ani není krví. Fiennes, který si kvůli roli musel oholit hlavu,hruď a ruce, přizvukuje: “Můj make-up je ve skutečnosti velmijednoduchý, ale efektní. Chtěl jsem na sobě mít minimum make-upu, abychměl volnost pohybu. Za celou touto koncepcí spočívá myšlenka, žeVoldemort získal novou podobu, je v novém těle, takže zkouší, jaké jsoujeho fyzické možnosti.” Na Voldemortův černý vlající rubáš byla použitalehká hedvábná látka, která mu dává vzezření plaza. “Když uvidíteVoldemorta v tom jeho úboru, napadne vás, že je ve skutečnosti oblečenv černé, vzdouvající se kůži. Nemá boty. Cítil jsem, že by nebylosprávné, kdyby je na sobě měl.” Heyman dodává: “Chtěli jsme, aby v jehokostýmu byla jakási lehkost a jednoduchost. Prostě něco, co nevzbuzujepocit tíhy jak jako šaty profesorů. Je to velmi strohý oděv, nikterakornamentální, neboť on si na estetiku nepotrpí. Smrtijedi se rádi zdobía parádí, ne tak Voldemort.” Během postprodukce změnil tým odvizuálních efektů tvar Fiennesova nosu tím, že jej zploštil a přidal naněj praskliny a štěrbiny, aby mu dodal hadí vzhled, který podtrhujeVoldemortův původ v koleji Zmijozel. “Je to vážně děsivé,“ říká Heymanna adresu Fiennesovy digitální proměny, “ale velmi jemným aznepokojivým způsobem.” JSME ŠAMPIÓNI Turnaj tří kouzelníků je natolik nebezpečné utkání, že se neuskutečnilvíce než sto let, jakkoli patří k vysoce ctěným tradicím komunityčarodějů. Kouzelný Ohnivý pohár vybere tři šampióny, každého jakozástupce jedné z největších evropských čarodějných škol, aby se utkalio slávu, která se pojí s výhrou Poháru tří kouzelníků. Jestliže jedincevybere Ohnivý pohár, nelze couvnout. Jednotliví šampióni se musí celespolehnout na své schopnosti a dovednosti, aby zdárně prošli třemiriskantními etapami turnaje. Každé úspěšné splnění úkolu poskytujevodítko k tomu následujícímu, bez nějž nemá šampión šanci přežít, natožjen vyhrát soutěž. Harry Potter a jeho kolegové v úžasu sledují svévrstevníky z ostatních škol, kterými se nyní hemží bradavické chodby:spanilé a oduševnělé dívky z Akademie kouzel v Krásnohůlkách, jež vedemajestátná Madam Maxime, a asketické mladíky ze školy v Kruvalu, jimžvelí tajemný Igor Karkarov. Ohnivý pohár nejprve vybere zástupceKruvalu: je jím bulharský šampión ve famfrpálu Viktor Krum, mužný asilný sportovec, který šetří každým slovem jako šafránem. Vyčerpávajícíkonkurz, který vedl k angažování bulharského nováčka v herecké branži,Stanislava Ianevskiho, nakonec vydal své plody. “Viktor Krum je tennejlepší hráč famfrpálu na světě a všichni fanoušci i hráči jejnaprosto zbožňují,“ říká Ianevski, který Kruma přirovnává k fotbalovéhvězdě Manchesteru United, Wayne Rooneyovi. “Stanislav má pro danouroli nejen správný vzhled, ale je i sportovně nadaný. Navíc dokážedobře hrát,” říká Newell o Ianevskim, který předtím, než se stalKrumem, nikdy nehrál. Akademii kouzel v Krásnohůlkách reprezentujespanilá a svůdná Fleur Delacourová, kterou hraje francouzská herečkaClémence Poésy (Spiknutí střelného prachu , Vítejte u Rozových). „Fleurje velmi šmrncovní. Dokáže ovšem také být velmi zodpovědná,“ komentujesvou postavu Poésy. „Clémence zosobňuje francouzský smysl pro rovnováhua důstojnost,“ říká Newell. „Zároveň je velmi silná a odhodlaná, jakopostava Fleur, kterou zosobňuje.“ Heyman dodává: „Clémence je takévelmi nadanou herečkou. Byla schopná zosobnit vnitřní sílu a odvahu,která ji předurčila k tomu, aby se stala krásnohůlskou šampiónkou vTurnaji.“ Když Ohnivý pohár vybere všemi milovaného Cedrika Diggoryho zkoleje Mrzimor jako třetího soutěžícího turnaje, všichni bradavičtístudenti sálají nadšením. „Cedrik zosobňuje vše, čím by měl bradavickýšampión být,“ říká Newell. „A Robert Pattison se přímo pro tuto rolinarodil, neboť je skvělým představitelem typického anglického kluka sperfektními rysy studenta veřejné školy.“ Pattison, který si před tímzahrál ve filmu Kruh, říká: „Cedrik je soutěživý, ale je to taképohodový kluk, který hraje fér a drží se pravidel.“ K tomu Radcliffedodává: „No, on je přesně prototypem toho hrdiny, který jiným přebereholku, v tomto případě mně! Cedrika a Harryho však spojuje vzájemnýrespekt a smysl pro fair play. JAK SE NATÁČEL TURNAJ TŘÍ KOUZELNÍKŮ Výroba filmu Harry Potter a Ohnivý pohár začala na konci jara 2004 vestudiích v Leavesden v anglickém hrabství Herfordshire. Po Leavesden seštáb až do března 2005 přemisťoval na lince Oxford University, VirginiaWater v Surrey, Ashridge v hrabství Hertfordshire až po pohoří GlenNevis ve Skotsku. Pro tvůrce bylo během natáčení největší výzvou to,jak nejlépe na plátno převést tři děsivé a záludné etapy Turnaje tříkouzelníků. V první etapě se každý ze soutěžících musí utkat s drakem,jehož plemeno se soutěžící od soutěžícího liší. Závodníci jim musíukořistit zlatá vejce, na kterých draci sedí. Jak tomu osud chtěl, naHarryho padne ten nejhrůzostrašnější ze všech - maďarský trnoocasýdrak. Tato sekvence začíná v aréně, která je vysekána do skal skotskýchhor. Tento rozlehlý set, který kombinuje vzhled kamenolomu a středověkéarény, byl ve dvou částech postaven v ateliérech v Leavesdenu. „Je tojeden z největších setů, který jsme kdy pro film postavili. Kdyžbojujete s draky, potřebujete dostatek prostoru,“ poznamenává vedoucívýroby Stuart Craig, držitel třech Oscarů (Anglický pacient, Nebezpečnéznámosti, Gándhí), který mimo jiné získal nominaci na Oscara za HarryPotter a Kámen mudrců. „Celý boj člověka versus draka jsme všakneomezili jen zdmi arény. Rozhodli jsme se, že využijeme i oněchúžasných scenérií Skotské vysočiny.“ „Myslím, že jsme honičku s drakemdostali daleko za rámec knihy,“ říká supervizor vizuálních efektů JimmyMitchell. „Ukazujeme Harryho zručnost v zacházení s koštětem, protožetrnoocasý drak jej honí z prostoru arény do hor a pak zpět přesviadukty a střechy na školní pozemky.“Craig a Mitchell na vzezřenítrnoocasého draka pracovali dlouho, ale už brzy toto zkázonosnémonstrum začalo nabývat určitějšího vzezření. „Nejprve jsme se seStuartem zabývali dračí délkou,“říká Mitchell. „Má být drak čtvernožecnebo dvounožec s křídly? Draci jsou v našich představách stvořeními nazpůsob dinosaurů, proto jsme se rozhodli, že mu dáme něco z pravěkýchještěrů, což jsme ještě obohatili netopýřími křídly. Pak jsme na nějnanesli patinu a potrhali mu křídla, aby vypadal jako stvoření, kteréžije celé dlouhé věky.“ V mezidobí, kdy Mitchell a jeho tým pracovalina drakovi počítačovém, supervizor speciálních efektů John Richardson asupervizor oddělení na mechanická monstra Nick Dudman pracovali nastavbě draka „praktického“ – 12 metrů dlouhé animatronické stvůry,která disponuje i plně funkčním plamenometem. „Drak se pohybujekombinací práce s animatronickými táhly a zapojením lidské síly voblasti křídel,“ říká Dudman o drakovi, který se ve filmu objeví nocpřed turnajem, ve scéně, kdy Hagrid vede Harryho do lesa, aby ho tampřed draky varoval. „Kvůli bezpečnosti všech lidí na placu je pohybřízen počítači, protože plamenomet má dosah asi 9 metrů. Na tak krátkouvzdálenost je zde stále nebezpečí, že z poloviny štábu uděláte ohořeléšpekáčky!“ K tomu ještě Richardson dodává: „S plamenometem jsme udělaliněkolik testů. V úvaze byla spousta možných situací, ale prvotní bylabezpečnost všech lidí na placu. Abych vám dal příklad: Musíte si býtvědomi toho, že plamen má nějaký zpětný tah a může na vás vyšlehnoutprakticky z kteréhokoliv úhlu.“ Harryho epická bitva s trnoocasýmdrakem po Danielu Radcliffovi vyžadovala, aby s ním drak smýkal přesstřechy. „Boj s drakem byl velmi fyzický a občas mi docela nahánělhrůzu!“ vzpomíná Radcliffe. „Když jsme dělali scénu, ve které Harrypadá ze střechy, doslova jsem visel za kotníky hlavou dolů 12 metrů nadzemí. V této pozici pak na mně vyzkoušeli volný pád. Sice jsem věděl,že vše je jištěné, protože tým kaskadérů si nepotrpí na zbytečnánebezpečí a zranění, ale i tak jsem na pár vteřin viděl, jak se mi předočima odvíjí celý můj život.“ Ve druhé disciplíně čelí šampióni ještěvětšímu nebezpečí, což znamená, že na dno Černého jezera umístí někoho,kdo je jim blízký, koho pak soutěžící musí zachránit. Aby byl úkolještě vypjatější, mají na to pouze jednu hodinu, jinak, čehož se Harrybojí, budou jejich blízcí navěky zajatci hlubin temného skotskéhojezera. „Černé jezero sižije svým životem a je plné rostlin, podvodních útesů a stvoření, kterási v tomto skotském jezeře žijí po staletí, aniž by je kdo vyrušoval anebo jen spatřil,“ říká Stuart Craig o svých návrzích mýtickéhopodvodního prostředí. Tvůrci byli částečně omezeni tím, že postavyjakoby plavou v hluboké temné řece, nikoliv průzračně modrém tankunaplněném vodou, aby bylo natáčení jednodušší. „U vodních scén jsmečelili jedné z největších výzev, které nám natáčení připravilo,“ říkáHeyman v návaznosti na slova svého kolegy. „Natáčení v opravdovémjezeře by bylo velmi obtížné, byla by tam příliš velká zima a tma.Proto jsme se zprvu rozhodli pro proces „mokro na suchu“, kdy hercezavěsíte a foukáte na ně vzduch, aby to vypadalo, že jsou unášenipodvodními víry. Jenže jejich vlasy se nepohybovaly tak, jak by měly,takže jsme nakonec museli do vody.“ Během tří měsíců dala produkcevzniknout největší evropské vodní nádrži určené filmování. Ta je 6metrů hluboká a má 18 metrů do délky i šířky, aby se do ní vešli jakherci, kaskadéři, potápěči, operátoři kamery, kamera a vybavení prometodu blue screen. „Každá kapka vody byla co hodinu a půlpřefiltrována, takže byla zřejmě čistší než voda, co vám doma teče zkohoutků!“ říká Richardson na adresu moderního filtračního systému.Richardsonův tým vytvořil pod vodou jakousi galerii, která oddělovalarežiséra druhého štábu Petera Macdonalda a jeho tým od herců, potápěčůa speciálního týmu pro natáčení pod vodou. Tato galerie byla vyrobenaze speciálního tvrzeného skla o síle pěti centimetrů. První asistentrežiséra druhého štábu, Jamie Christopher, dával těm, kteří byli vevodě, instrukce prostřednictvím speciálního zvukového systému. Běhemstavby vodního tanku se Radcliffe a ostatní herci zúčastnili kurzupotápění. „V plavání se necítím dvakrát jistý, ale díky Bohu se mipotápění zdálo docela snadné,“ říká Radcliffe, který svou šestiměsíčnípřípravu zahájil dlouho před začátkem natáčení v běžných bazénech, abyse nakonec dostal až do toho, který byl použit při natáčení. „Na celévěci bylo nejobtížnější to, jak dohromady skloubit technickou částpotápění s herectvím. Musel jsem mít stále na paměti, že Harry by vreálu neměl dýchat, jakkoli já měl při natáčení často dýchací přístroj.Ale neměly by ucházet žádné bubliny. Široko daleko kolem mě nikdo nebyla já slyšel jen Jamieho odosobněný hlas. Byla to velmi bizarnízkušenost, ale moc se mi to líbilo.“ Koordinátor kaskadérů neslzodpovědnost za přípravu a veškerá bezpečnostní opatření, která setýkala Radcliffa a ostatních herců. Na každého z nich dohlíželi čtyřipotápěči a jeden trenér. „Daniel musel plavat, hrát a pronášet svésentence směrem ke stvořením, která pak byla počítači dodána až vpostprodukci.,“ připomíná Powell,“ ale mimo to musel hrát i tehdy, kdyžměl na nohou a rukou dráty. Všechny tyhle věci musel zvládnout vnaprosté tmě 6 metrů pod vodou, když mu došel vzduch, dal smluvenýsignál jednomu z potápěčů, který k němu doplaval a nasadil mukyslíkovou masku. Byl to opravdu mimořádný výkon.“ Radcliffe během třítýdnů natáčení těchto scén strávil pod vodou v úhrnu 41 hodin a 38minut, přičemž jeden ponor trval přibližně 75 minut. A to je skvělé!“dává tvůrce najevo své nadšení. Supervizor oddělení mechanickýchmonster Nick Dudman a jeho tým také nesli zodpovědnost za body-doublyRona, Hermiony, Cho Changové a Gabrielle, mladší sestry Fleur, kteříbyli na dně tanku připevněni k ruinám, zatímco se je Harry snažíosvobodit z pout. Dudman osvětluje celý náročný proces: „Vytvořili jsmebody-doubly každého herce, kteří byli do detailu podobní svým živýmpředobrazům, včetně účesů a barvy kůže. Potřebovali jsme, aby vypadalipřesně jako živí herci, jen ve stavu omráčení či spánku. „Všechna slávaza režii podvodních scén patří režisérovi druhého štábu PeteruMacDonaldovi,“ říká Newell. „Bez Petera bychom ty scény nikdynenatočili. Jeho trpělivost a nadání, se kterou po týdny dávaldohromady tuto náročnou sekvenci, nemá vhodná měřítka.“ Supervizorvizuálních efektů Jimmy Mitchell a jeho tým na svých počítačíchvytvořili svébytný vesmír, ať už mluvíme o zříceninách, které kdysimohly být součástí Bradavic či vodním démonovi, známém jako Ďasovec.„Vidím je jako vzdálené bratrance cornwallského raracha!“ říká o tomtostvoření Mitchell. Harry se při hledání svých přátel setkává s vodnívílou, u níž tvůrci chtěli, aby vypadala „jako takový druh vodní víly,s jakým jste se ještě nesetkali,“ říká Heyman. „Stuart a já jsme sisedli a dali jsme vodní víle ocas, který se nepohybuje nahoru a dolů,ale ze strany na stranu. První případ se uplatňuje v okamžiku, kdy máteněkoho v kostýmu vodní víly,“ osvětluje Mitchell. „To stvoření jsmetaké udělali delší, než by odpovídalo lidským měřítkům. A vlasy jsme mutaké udělali takové, aby vypadaly jako slizká chapadla.“ Třetí aposlední úkol vyžaduje, aby se tři mladí čarodějové prošli skrzekomplikované bludiště tvořené živým plotem z rostlin, utopené v hustémlze. Šampióni svůj úkol započnou za soumraku, aniž mají jakékoliv jinévodítko než modravé světlo, které vzchází ze středu bludiště, kde jeumístěn Pohár tří kouzelníků. „Uvidíte to nejvyšší a největší bludištěsvého života,“ říká Craig. „Ztrácíte v něm orientaci, jste rozrušení avšechno se na vás valí!“ Brumbál nabádá soutěžící k obezřetnosti aklidu, jinak se v labyrintu, který má své vlastní zákony, nadobroztratí. Heyman osvětluje: „Je tu přítomno dvojí ohrožení. Živý plot jeneobyčejně rozlehlý, takže hrozí, že se v něm účastník soutěže ztratí.A za druhé je to přece jen živoucí organizmus, který se živí vašímstrachem a všemi opravdovými i domnělými slabinami, jimiž se samozřejměvyznačují i všichni ti, kteří se odvažují vstoupit.“ Newell dodává:„Živý plot je asi stejně tak strašidelný jako trávit noc na hřbitově.Už sám fakt, že se účastníci prodírají největším živým plotem, s jakýmse kdy setkali, je dostatečně děsivý. A to ještě nemluvíme o jehozlovolné stránce, která způsobuje, že každý, kdo do něj vstoupí, začnepochybovat o svém duševním zdraví. Stáváte se čím dál zranitelnějšími,jste maximálně rozrušení a přestáváte být lidmi. Pokaždé, když vás živýplot něčím vyděsí, spadne z vás jedna slupka, až nakonec stojíteodhalení absolutnímu strachu.“ S postupujícím soumrakem se účastníciutkání dostávají čím dál hlouběji do jeho útrob, živý plot se za nimizavírá, obestírá je a útočí na ně. Stejně jako u draka a podvodníchúkolů připadla realizace labyrintu spojenému úsilí týmu zvláštníchefektů Johna Richardsona s týmem vizuálních efektů, kterému velel JimmyMitchell. Richardson a jeho tým vytvořili jednu sekci labyrintu, kterábyla přibližně 7 metrů vysoká a měla 12 metrů do délky i šířky. Samotné„stěny“ byly na hydraulické bázi, takže se mohly pohybovat nezávisle nasobě a na příslušný povel mohly hercům způsobovat krušné chvilky. „Celýživý plot má ve skutečnosti ocelovou kostru. Kdyby se něco pokazilo,doslova by herce rozmačkal,“ uzavírá Richardson. „Měli jsme na placurůzná bezpečnostní zařízení, kdyby se náhodou něco přihodilo…ale kdyžse podíváte na herce a vidíte tu hrůzu v jejich očích, jsem přesvědčen,že je nehraná!“ STINNÉ STRÁNKY DOSPÍVÁNÍ Příběh Harryho Pottera a Ohnivého poháru je utkán nejen z tajemství anapětí, ale i humoru a žalu, také stejným dílem patří k dospívání.Harry se musí utkat se svým nesmrtelným nepřítelem, stát tváří tvářsmrti při Turnaji tří kouzelníků, vyhýbat se dotěrné reportérceHoloubkové a reagovat na své vrstevníky, kteří mu nejsou zrovna dvakrátnakloněni a ke všemu si musí najít partnerku na Vánoční ples. Alebohužel není kouzla, které by mu pomohlo překonat bolestnou nešikovnostve vztahu k opačnému pohlaví, plachost a hormonální nestabilitu, kteréjsou hlavními znaky dospívání. „Jedním z hlavních aspektů tohotopříběhu je rostoucí zájem Harryho a jeho ostatních přátel o opačnépohlaví a všechny ty podivné otázky, které se kolem toho točí,“ říkáproducent David Heyman. „Mike má skvělý smysl pro humor a intuitivníkomické načasování, takže sledovat to, jak se ta přerostlá děcka snažínavázat hlubší vztahy, je ve skutečnosti velmi legrační.“ Když branamiBradavic projdou spanilé krásnohůlské dívky, jež nejsou snadno k mání,a neuvěřitelně maskulinní mladíci z institutu v Kruvalu, jejichž kvalitbradavičtí zřejmě nikdy nedosáhnou, cítí se Harry a jeho kolegovéponěkud vykolejení. „Když přijedou dívky z Krásnohůlek, jsou bradavičtíkluci naprosto v šoku,“ říká Newell. „Sálá z nich ženskost a místníkluci, zejména pak Ron jsou z nich naprosto vytřeštění.“ Návrhářkakostýmů Jany Temime osvětluje rozdíl v uniformách jednotlivých škol.„Krásnohůlské dívky jsou chytré a sebevědomé, takže jsem je oblékla dotěch nejsmyslnějších a nejženštějších typů látek, jaké jsem jen mohlanajít – prvotřídní hedvábí v barvě modři francouzské vlajky,“vysvětluje Temime. „Látka jejich oděvů přesně vystihuje, jaké jsou,jejich pojetí je jiné než u striktních předpisů, kterým se musípodřizovat děvčata z Bradavic. Mladíci z Kruvalu zase prostřednictvímsvých hrubých látek, těžkých bot a vlněných kabátů vyzařují sebevědomoumaskulinitu, s jakou se dívky ještě nesetkaly.“ Příjezd studentů zhostujících škol a začátek Turnaje tří kouzelníků vnáší novou dynamikui do vztahu Harryho, Rona a Hermiony. Harry a Ron se poprvé dostávajído sporu. „Ron si myslí, že Harry proti daným pravidlům hodil do Pohárusvé jméno, aby byl vybrán do turnaje,“ osvětluje Rupert Grint. „Je naHarryho velmi nazlobený a ani s ním nechce mluvit. Už ho unavuje, žeHarry je vždy středem pozornosti.“ Na to Radcliffe reaguje: „Harry sepokouší vyrovnat s kritikou, která se na něj ze všech stran valí, neboťokolí se domnívá, že si nějak podloudně zařídil účast v klání. Zároveňse však bojí, že zná pravý důvod toho, proč byl do turnaje vybrán – vevšech dílcích skládačky je příliš mnoho náhod. A jeho půtky s Ronemjsou toho důkazem.“ Snaha chlapců najít si pro bradavický Vánoční plespartnerku, je také zkouškou vztahu Harryho a Rona v tom smyslu, že Ronsi začíná uvědomovat změnu ve svých citech vzhledem k Hermioně.„Hermiona se k svému vlastnímu překvapení zamiluje do Viktora Kruma,“říká Emma Watson. „A to je pro Harryho a Rona velká rána, zejména pakpro Rona, který si teprve teď uvědomil, že z Hermiony už je skorodospělá žena!“ Rupert Grint k tomu říká: „Vždycky jsme měli pocit, žemezi Ronem a Hermionou něco klíčí, jakkoli si toho oni sami nejsouvědomi. V tomto filmu si to oba konečně připustí. V okamžiku, kdy seHermiona objeví na Vánočním plesu ve společnosti Viktora Kruma, uvědomísi Ron, že k ní něco cítí.“ Heyman osvětluje: „Skutečnost, že Ron uvidíHermionu v náručí jiného muže, dokonce jeho osobního hrdiny ViktoraKruma, jej naprosto rozhodí. Také Harry, který je okouzlen jemnýmpůvabem své bradavické kolegyně Cho Changové, zakouší muka velkýchcitů, jaká ještě nezažil. „Na Harrym se mi vždy líbilo, že v okamžiku,kdy dojde na romantické city, naprosto zpanikaří,“ říká Radcliffe.„Vůbec neví, jak se má k dívkám chovat. Je dobrou ukázkou toho, jak senezkušený muž chová, když je ve společnosti dívek – a nezkušeným bylkdysi každý z mužů.“ Harryho návrh, zda by jej Cho doprovázela naVelikonoční ples, se u ní setká s hořkosladkou reakcí. „Cho má Harryhovelmi ráda a nechce zranit jeho city, jenže už přislíbila, že se naplese objeví po boku Cedrika Diggoryho,“ říká osmnáctiletá Katie Leung,která se zúčastnila konkurzu na úlohu hráčky famfrpálu z bradavickékoleje Havranspár na naléhání rodičů, aby pak mezi 5000 účastnicemiuspěla. Romantika ovšem kvete i mezi dospělými. Když se Hargridzamiluje do úžasné a extrémně vysoké Madam Maxime, krásnohůlskéředitelky v podání herečky Frances de la Tour (The Cherry Orchard,Strike it Rich), jeho okoralé srdce měkne. De la Tour k tomu říká:„Jakkoli má Madam Maxime hodně přes dva metry, odmítá, že by bylaobryní. Vždy o sobě říká, že má dlouhé kosti. Ale navzdory jejichkulturním rozdílům, kdy je ona elegantní a vzdělaná, zatímco on je vevšech ohledech spíše rustikální, její city vůči němu jsou čisté apravé.“ Robbie Coltrane říká: „Víte, když jste obři, je romance docelanesnadná záležitost. Hagrid ani nemůže uvěřit svému štěstí, že skrásnohůlskými přijel někdo, kdo je ještě vyšší než on!“ Heyman aostatní herci si Newella cení kvůli tomu, že díky němu se do filmudostaly ryze britské prvky. „Mike chodil do veřejných britských škol adokáže se dokonale vcítit do toho, jak vypadá běžný školní život, anavíc má stále smysl pro mládežnickou anarchii, kterou v těchtoinstitucích můžete také často najít,“ říká Heyman. „Odvedl skvěloupráci a do filmu vnesl všechno to nepohodlí a trapnost školních let.Bradavice ožily a jsou britštější než kdykoliv předtím.“ DanielRadcliffe souhlasí. „Mike je v pravém slova smyslu Angličan, je velmi,velmi anglický. Každý den nosil vestičku, což se mi moc líbí, protožednes se tak už nechodí. Je velmi silnou osobností a vyvolává velkýrespekt, ale zároveň má vytříbený smysl pro britský humor a dokáže sivelmi dobře představit, jak vypadá život teenagera na veřejnýchškolách.“ Newellovi nedělalo žádný problém, aby se naladil na stejnouvlnu humoru jako mladé hvězdy jeho filmu, kterými jsou například iOliver a James Phelpsovi, kteří hrají Ronovy starší sourozence –dvojčata Freda a George Weasleyovy. Fred a George ve snaze zúčastnit seturnaje a obelstít Pohár vypijí postaršovací lektvar. Jenže jejichplány se zdaří jen tak napůl a oni se na krátký čas stanou starýmisvrasklými muži. Scénář po představitelích vyžadoval, aby se v tomtobodě začali hádat, obviňovat a nakonec mezi sebou bojovali na podlaze.Newell však u prvních záběrů nebyl spokojen s intenzitou boje. Proto jevyzval: „Kdo z vás si se mnou chce zabojovat?“ Oliver se s rozpakypřihlásil. Než si vůbec uvědomil, co ho zasáhlo, Newell ho shodil napodlahu. „Nechtěl jsem mu demonstrovat jak vypadá správný wrestling,ale myslím, že to byla dobrá příležitost, aby se všichni zasmáli.Ačkoliv já si při tom natáhl sval a ten několik následujících měsícůbolel jako čert!“ Newell na tyto události vzpomíná se smíchem. „Někdyvěcem prospěje, když ze sebe před lidmi, kteří vás považují zaautoritu, uděláte naprostého hlupáka. Já osobně neznám odpovědi navšechny otázky světa, a pokud si myslíte, že vy ano, jen těžko ze svýchherců dostanete ten nejlepší výkon.“ RANDĚNÍ V LEDOVÉ ŘÍŠI DIVŮ Produkce zařídila, aby se natáčení Vánočního plesu rozjelo v prosinci2004 těsně před vánočními svátky, což měla být dokonalá tečka zaceloročním natáčením. “Chtěli jsme, aby Velká síň prošla kvůliVánočnímu plesu obrovskou změnou,” osvětluje Newell,” aby i divácinaplno pocítili, že takto vidí jim důvěrně známé místo poprvé.” Za onuúžasnou proměnu Velké síně byl zodpovědný vedoucí výroby Stuart Craig ajeho umělecké oddělení. “V knize se píše, že to místo vypadá jakoledová sluje, kde ze stropu visí rampouchy,” říká Craig. “My jsme toposunuli ještě o krok dále a udělali strop ze sněhu. Stěny jsou pokrytystříbrným nátěrem s extrémní odrazností světla a vše, co vidíte,počínaje dveřmi a konče krby, klikami a okny bylo pokryto nátěrem,který vyvolával dojem, že vše je z ledu.” Aby byla iluze dokonalá,vytvořili dekoratéři Stephenie McMillan a Lee Sandales úžasné ledovésochy a na stoly umístili chlazené nápoje a zmrazené jídlo všeho druhu.“Šli jsme na tržnici v Billingsgate a skoupili jsme všechny humry,krevety a kraby!” vzpomíná McMillan. “Museli jsme všechny ty pochutinyupravit tak, aby bez úhony přežily to vedro, které vzniká přinasvěcování scény, a nezačaly smrdět. Na druhou stranu totojídlo-dekorace zaplnily stoly Vánočního plesu úžasnými kousky.” Ioblečení herců prošlo kvůli natáčení Plesu velkou proměnou. “Jen prosamotný Vánoční ples jsme ušili 300 kostýmů,” říká návrhářka kostýmůJany Temime. “Nejprve jsme se porvali s tím, jak budou vypadat večerníúbory pro chlapce. Každý z nich má buď bílou nebo černou vázanku apěknou vestičku. Harry má na sobě velmi klasickou vestu z černéhomateriálu. Studenti Zmijozelu mají kravaty bílé, poněvadž se považujíza honoraci mezi čaroději.” Ron nepatří mezi ty, kdo by si na oblečeníkdovíjak zakládal. “Moje oblečení je příšerné, mám na sobě růžovékrajky a květinky!” čertí se Rupert Grint. “Ale po pravdě řečeno,docela jsem si to užil. Vypadalo to jako něco, co vypadlo ze 70. let abylo to tak úděsné, až se mi to začalo líbit!” Výroba ošacení dívekzabrala několik měsíců, během něhož je tým sta krejčích a švadlen vLeavesdenu všechny vyrobil ručně. “Dívky byly ze svého oblečení taknadšené, že to vypadalo, jakoby šly na opravdový ples!” vzpomínáTemime. Ke zlomu večera i příběhu dojde v okamžiku, kdy Hermiona, kterápatří ke svědomitým a nikterak výstředním studentkám, vstoupí do sálu vdoprovodu šampióna Kruvalu a přeborníka ve famfrpálu, Viktora Kluma.“Hermionin kostým musel být hodně odlišný,” říká Temime o šatech, nakterých se pracovalo přes 3 měsíce a spolkly 12 metrů šifónu. “Chtělajsem, aby to byly šaty jako z pohádky, něco, kvůli čemu by všechny dětizalapaly po dechu, jen co vejde do dveří.” Emma Watson k tomupoznamenává: “Nic takového na sobě Hermiona ještě neměla. Kadeřníci amaskéři mě na tu scénu připravovali celé hodiny. Věděla jsem, že vokamžiku, kdy vejdu do sálu, se na mě budou upírat zraky všech a to měděsilo!” Maskérka Amanda Knight říká: “Emma je přirozeně velmi krásná,takže to ve scénách, kdy je ve své školní uniformě, s líčením nesmímepřehánět. Ale v případě Vánočního plesu už se můžeme rozšoupnout.”Dalším z úkolů produkce bylo, aby se během sedmi týdnů zkoušení vateliérech v Leavesdenu naučily děti tancovat. “Dívky se na tanečnílekce těšily… a chlapci…ti byli prostě typickými chlapci a báli se,”sděluje své poznatky Watson.
http://web.libimseti.cz/KOCICKA_CICINKA-1995

Panasonic FZ150 nebo Canon EOS 600D

Fotoaparát EOS 600D vám dává k dispozici rozlišení 18 megapixelů, které je nejlepší v dané třídě, dále uživatelsky optimalizovaný design a možnost použití celé řady EOS objektivů a příslušenství, a nedovolí tak, aby něco stálo v cestě vašemu fotografování. Vlastnosti18megapixelový snímač CMOS Automatický inteligentní scénický režim Filmy v rozlišení Full-HD pořizované fotoaparátem EOS Průvodce funkcemi na obrazovce Kontinuální snímání až 3,7 snímku/s 9bodové širokoúhlé automatické zaostřování 7,7cm (3,0″) obrazovka s 1 040 tisíci bodů a variabilním úhlem natočení Technologie Základní+ a kreativní filtry Vestavěné bezdrátové ovládání bleskůVaše dobrodružství s fotoaparáty EOS začíná zde18megapixelový snímač APS-C CMOS Snímač CMOS velikosti APS-C s rozlišením 18 megapixelů zachytí čisté obrazy plné detailů. Tak vysoké rozlišení umožňuje vytvářet výtisky velkých velikostí a poskytuje flexibilitu pro ořezávání snímků za účelem získání alternativních kompozicí.Citlivost ISO 100 až 6 400 Rozsah citlivosti ISO 100 až 6 400, který lze rozšířit až do ISO 12 800, umožňuje vysoce kvalitní fotografování z ruky za slabého osvětlení, aniž by byl potřebný blesk.14bitové zpracování obrazu V srdci fotoaparátu Canon EOS 600D se nachází 14bitový obrazový procesor DIGIC 4, který poskytuje výjimečnou reprodukci barev, plynulé přechody tónů a pevnou kontrolu nad šumem.Automatický inteligentní scénický režim Automatický inteligentní scénický režim detailně analyzuje každou scénu a zvolí vždy správná nastavení fotoaparátu, takže vám umožňuje se plně soustředit na to, co je důležité – na vaše fotografování.Průvodce funkcemi na obrazovce Průvodce funkcemi na obrazovce fotoaparátu EOS 600D poskytuje popis mnoha funkcí fotoaparátu a rady pro jejich použití.Filmy v rozlišení Full-HD pořizované fotoaparátem EOS Pořizujte videozáznamy v rozlišení Full-HD pomocí ručního ovládání snímkové frekvence, expozice a zvuku. Technologie videomomentek umožňuje spojovat krátké klipy trvající 2, 4 nebo 8 s do jednoho filmového souboru a vytvářet tak záznamy, které vypadají, jako by byly profesionálně sestřihané. Digitální zoom pro filmy zároveň umožňuje dosáhnout 3 až 10násobného zvětšení.9bodové širokoúhlé automatické zaostřování a měření iFCL Devět bodů AF, včetně jednoho středového křížového snímače, rozmístěných v celém záběru zajišťuje rychlé a přesné zaostřování, dokonce i s objekty, které se nacházejí mimo střed záběru. Trvalé dosahování přesné expozice zajišťuje 63zónové měření iFCL.7,7cm (3,0″) obrazovka s 1 040 tisíci bodů a variabilním úhlem natočení Fotografujte z unikátních úhlů pomocí obrazovky LCD Clear View s úhlopříčkou 7,7 cm (3,0″) a poměrem stran 3:2, která obsahuje 1 040 000 bodů pro dosažení větší čistoty obrazu.Základní+ Technologie Základní+ umožňuje fotografům přizpůsobit základní automatická nastavení podle světelných podmínek a prostředí.Efekty kreativních filtrů Pro soubory typu RAW a JPEG lze po pořízení použít efekty kreativních filtrů, včetně efektů Fotoaparát na hraní, Měkké ostření, Miniatura a Č/B zrno a napodobení objektivu typu rybí oko.Vestavěné bezdrátové ovládání blesků Integrovaný bezdrátový ovladač blesků Speedlite a technologie Easy Wireless umožňují používat blesky TTL umístěné mimo fotoaparát, aniž by bylo potřebné další příslušenství.Možnost použití se všemi objektivy řad EF a EF-S Fotoaparát EOS 600D je podporován úplným systémem: zábleskovými zařízeními, dálkovými spouštěmi a více než 60 objektivy, kterým důvěřují profesionální fotografové po celém světě.PSMateriály jsem převzal ze stránky výrobce abych byl objektivní a proč vlastně zařazuji na tuto stránku komerční rekalmu na tento výrobek? Fotografování je můj koníček a provází mě celý život, v dnešní době je veliký problém si vybrat z veliké nabídky přístojů na focení a filmování, každý rok je zde mnoho novinek a každý výrobce chválí svoje zboží aby měl na něj veliký odbyt. Jak investovat do přístroje aby nám tato investice dělala radost co nejdelší dobu to je veliký problém? V současnosti je tento přístoj pro mě jasnou volbou a mohl by mi tento přístoj i dobře sloužit mnoho let pokud se nerozbije nebo mi jej někdo neukradne. Pro ty co mají málo peněz je zde něco levnějšího a to Panasonic FZ150 nelze říci že je Canon lepší než Panasonic nebo že je Panasonic lepší než Canon, každý přístoj je určen pro jinou skupinu zákazníků. Panasonic je za poloviční cenu a je i menší a lehčí, je spíše určen pro amatéry,  kdežto Canon je veliký a těžký a tak je vhodný spíše pro profesinály.
http://web.libimseti.cz/GVKB

Život fotografa a kameramana

Filmování a fotografování nemusí být vaše povolání, můžete to dělat pro dokumentaci vašeho života anebo ve vaší rodině. Zde se dostáváme k otázce priorit, protože veškeré naše konání, je závislé na našich prioritách, více než si dokážeme domyslet. Pokud vaší prioritou není fotografování anebo filmování, tak se tomu raději ani nevěnujte a věnujte se třeba; houbaření, rybaření, zahrádce, sportu, atd. Množství amatérských filmařů a fotografů mnohonásobně převyšuje množství profesionálů, pro které je to jenom otázka peněz a kvality. U fotografování a filmování zjistíte, že ve skutečnosti jenom velmi málo času věnujete přímo fotografování a filmování a že mnohem více času věnujete tomu, abyste mohli správně fotografovat a filmovat, je to jako u sexu, kdy je zde krátký okamžik orgasmu a dlouhá doba kdy se nic v posteli zvláštního a příjemného neděje! Největším problémem bývá potom zpracování filmů a fotografií tak aby nám to přineslo ekonomický zisk nebo jenom radost a potěšení. Než začnete fotit a filmovat položte si zásadní otázku, bude mít někdo potřebu, se dívat na to co jste nafotili a nafilmovali, nebo tu potřebu nikdo mít nebude a vy jste zbytečně plýtvali svým časem na tvorbu filmu nebo fotografií. Náš zákazník náš pán to platí i u fotografování a filmování, víte kdo je vaším zákazníkem a co se mu líbí a nelíbí? Zde se dostáváme k problematice hodnoty informací, ano fotografie a film to jsou obrazové informace, které se získávají pomocí filmové a fotografické techniky. Určení hodnoty u informací je velmi problematické a někdy je to jenom veliké experimentování s naivní nadějí, že získané informace budou mít nějakou reálnou hodnotu? Můžete mít mnohdy jako amatér i lepší a aktuálnější obrazové informace než mají profesionálové, ale oni jsou ve výhodě, protože mají větší monopolní možnosti, jak uplatnit obrazové informace které získali. Profesionál používá drahé těžké a veliké technické vybavení pro svoji práci, protože si nemůže dovolit dát zákazníkovi nekvalitní produkt, nebo zjistit že se mu jeho práce nepovedla, protože jeho vybavení selhalo. Mnoho začátečníků si myslí to, že život profesionálního fotografa nebo kameramana je příjemný a plný potěšení, protože je on placen za to, co rád dělá. Jenže profesionál je neustále pod velikým tlakem, a pokud on tento tlak nezvládne tak přijde o zaměstnání nebo o zakázky, čím větší zisk tím větší je tlak na profesionálního kameramana nebo fotografa. V dnešní době je vše týmová práce a fotograf nebo kameraman je součástí týmu a musí s týmem správně spolupracovat a to není jednoduché, pokud je v týmu nějaký mocný blbec, který si zde drze hraje na generála. V dnešní době se začalo na všem a všude šetřit a přitom se vyžadují stejné služby, jako v době kdy se nešetřilo a nekoukalo se na to, kolik se utratí za profesionální tvorbu filmu, nebo fotografií.
http://web.libimseti.cz/GVKB

Jak a čím nafilmovat kouzelné záběry z dovolené

Vybrat si nějakou šikovnou levnou kvalitní kameru, se kterou nebudeme mít problémy a snadno s ní zvládneme natočit velmi kvalitní filmy, to není jednoduché, mohli bychom sice použít některé fotopřístroje, které taky zvládají i filmování, ale nikdy zde nebudete mít tak dobrou kvalitu jako z filmové kamery. Život mě naučil s výběrem služeb a zboží nespěchat a v klidu si rozmyslet co vlastně potřebuji a co nepotřebuji? Pokud budu filmovat rekreačně, spokojím se s technickým vybavením, které tomu i odpovídá, technické vybavení u filmových kamer stárne velmi rychle to, co je dneska střední třída kvality záznamu to před třemi roky byla špičková profesionální třída kvality záznamu a profesionální kamery zde stáli tolik co osobní levný automobil. Amatér potřebuje šáhnout do kapsy vyndat kameru a rychle začít filmovat, amatér nemá náladu něco nastavovat a nad něčím přemýšlet, on potřebuje jednoduchost a automatiku, která vše za něj udělá ve veliké rychlosti a kvalitě. Automatika ochrání objektiv před prachem, když se nefilmuje a rychle otevře kryt, jakmile začnete filmovat a máte záruku, že na objektivu nebude špína. Je sice pravda, že všechny tyto automatické režimy nejsou dokonalé a ve složitějších situacích nepracují správně jako profesionální kamery, amatérům to nevadí, oni si můžou dovolit to, že se jim filmový záběr nepovede a prostě špatný filmový záběr zlikvidují a více se nad tím nezamýšlejí. Výhodou amatérských kamer je to, že jsou; malé, lehké, snadno ovladatelné, levné, atd. Profesionální kamery jsou vždy veliké a drahé, protože se vyrábí oproti amatérským kamerám v malém množství a z kvalitních kovových materiálů, které jsou ekonomicky náročné na výrobu. Kvalitu kamery snadno poznáte, pokud se s ní pokusíte natočit záběry při špatném světle, to všechny kamery nemají rádi, protože to odhaluje jejich technické a konstrukční slabiny, některé levné kamery při špatném světle nechtějí vůbec kvalitně fungovat. U fotoaparátu je možnost použít blesk, který je dneska ve většině fotoaparátů zabudován, teoreticky bychom mohli u kamery používat místo blesku reflektory. Reflektory se používají ve filmovém studiu, protože jsou na to studia vybavená, pro amatéra, který nemá čas ani možnost se zdržovat čímkoli a nosit sebou cokoli zbytečného je použití reflektoru možné jenom tehdy, pokud jej má kamera v sobě zabudovaný, jenže tyto reflektory jsou velmi slabé a jejich využití je v realitě velmi omezené. Možné je si ale dokoupit levné dobíjecí reflektory a připojit je ke kameře, problémem je kdo ty zbytečné krámy bude sebou tahat? Jednoduchým ukazatelem kvality kamery je její váha, čím je kamera lehčí, tím více je amatérská a nekvalitní. Prostě kvalita zvyšuje váhu kamery vždy a jistě, nejde udělat kvalitní kameru, která bude lehká jako amatérské kamery! Stativ to je věčné dilema pro amatérského kameramana, většinou si pořizuje malé lehké stativy, a pokud zafouká vítr, tak se roztřesou, navíc bývají i velmi malé na výšku a tím mnohdy i nepoužitelné. Jednoduchým filmovacím trikem bývá použít pevný široký řemínek kolem krku, který se napne a tím kamera získá velikou stabilitu. Filmování to je čarování a tak se používají pochopitelně kouzelnické triky, stát se kouzelníkem, který umí natočit kouzelné záběry, to vyžaduje mnoho let složité práce a odříkání. Panasonic filmové kamery HDC-SD90 HDC-SD900 AG-HMC41 AG-AC160EJ
http://web.libimseti.cz/GVKB

Technologie nad kulturou kraluje

Jakmile se člověk oblékl a tím se odlišil od zvířat, tak vzniknul souboj mezi technologií a kulturou, příroda která člověka z opice stvořila, vyhnala člověka z přírodního ráje do nepřirozeného světa technologie, opustili jsme starý přírodní ekosystém a vstoupili do nového techno systému. Na jedné straně zde jsou ti co milují ekosystém a na druhé straně jsou ti co milují techno sytém, je to dlouhodobý konflit který zde bude ještě dlouho trvat a zatím není jasné, jak tento konflikt nakonec jednou dopadne. V současnosti v tomto konfliktu vítězí jednoznačně technologie nad kulturou, a následkem je mnoho nečekaných změn v nás a okolo nás, kdy se musíme rychle přizpůsobit tomu že technologie nad kulturou kraluje, musíme se naučit profesionálně ovládat; kamery, roboty, stroje, programy, auta, letadla, ponorky, internet, vesmír, technologie, systémy, atd. Mnoho lidí, se stalo díky světu technologie silně závislých na konzumaci škodlivých chemických látek, které zasahují mnoho do těla a myšlení. Je třeba brát vše takové jaké to je a snažit se tomu přizpůsobit, snažit se naivně marně dlouho bojovat proti realitě ve které existujeme, je plýtváním časem a hodnotami na hlouposti. Evoluce je jako vysoká škola, složíme náročné zkoušky a postoupíme do dalšího ročníku, není možné se již vrátit zpět, problémem jsou náročné zkoušky, které musí skládat jak jedinci tak i národy, ten kdo v těchto zkouškách z technologie neuspěje, ten je v krizi a ocitá se na okraji našeho technologického světa, jako by to byl jenom ubohý nepotřebný odpad. Když jsem byl malé dítě tak mě otec mnoho fotografoval a potom do velikých albumů dával barevné veliké fotografie, které sám doma v temné komoře vytvářel. V té době (1953-1963) byla barevná fotografie čímsi technologicky převratným a velmi moderním, v dnešní době se stala barevná fotografie něčím co je bráno jako všední samozřejmost a vytvářet barevné fotografie umí i děti, co nechodí do školy. Máme schopnost napodobovat druhé a tak jsem napodobil otce a začal jsem mnoho fotografovat a filmovat, často jsem se setkával s lidmi kterým vadilo to že já něco profesionálně fotografuji nebo filmuji a považovali mojí pracovní aktivitu za mojí chybu a dávali mi to nejrůznějším neslušným způsobem najevo. Byl jsem nucen jako profesionál používat nejrůznější průkazy, abych mohl fotografovat a filmovat, někdy mi musela průkazy k filmování vystavovat i kancelář prezidenta republiky. Život je v současnosti jako film, ve kterém si někdo rád hraje na prezidenta a jiný zase prezidenta kamerou filmuje, aby se na tento film mohli ostatní dívat a potom prezidena napodovat, vše co naše smysly vnímají to máš mozek používá k tomu abychom se zde měli dobře, my měníme okolí a okolí zase mění nás, je to nekonečný proces změn. Při filmování vzniká bohužel mnoho nejrůznějších nečekaných problémů, třeba rychlý přechod kamery z jednoho klimatu do jiného klimatu, může znamenat to, že je na chladném skleněném objektivu vodní pára a tak nelze již bohužel už filmovat. V moderním uspěchaném technologickém světě na nic není čas a tak je zde mnoho náhražek, které nám nahrazují to co je nám obtížně dostupné, filmaři začali filmovat lidský sex a technologie nám snadno umožňuje sex sledovat na barevném monitoru a tím se divák vzrušuje a potom přirozený sex již nepotřebuje. Zastánci klasické kultury s tím nesouhlasí a požadují aby lidi provozovali jenom klasický sex, ze kterého často bohužel vzniká geneticky nekvalitní biologické potomstvo, potřebuje ale naše nová kultura veliké množství geneticky nekvalitních lidí, co žijí uboze pod nadvládou zastaralé přírodní kultury? Vše se točí v současnosti jenom kolem uspokojení náročných lidských potřeb, zákazník se stává obrazně moderním bohem, kolem kterého se začíná točit konzumní technologický svět, ve kterém uspěje jenom ten, kdo miluje moderní technologie a tak jim slouží jako; kameraman, programátor, administrátor, pilot, kapitán, řidič, atd. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je. V této meditační myšlence je správná rychlá cesta, které vede ze staré nefunkční přírodní kultury do moderního technologického světa, nové zázračné virtuální technologie.
http://web.libimseti.cz/GVKB

Dětská pornohvězda

V každém konkurenčním prostředí jsou ligy, kde ti co jsou v první lize to jsou populární slavné hvězdy o kterých se mnoho mediálně hovoří a ten kdo je v poslední lize toho nikdo nezná. Moderní elektronika dokázala uniknout ubohým fanatickým sektářským svatým moralistům a tak vzniklo dětské porno a v něm i dětské pornohvězdy které dokázali uspět ve veliké konkurenci. Každé tabu je zde jenom omezenou dobu a tak padlo i tabu které zakazovalo sledování dětského porna, proč moralistům vadilo to že lidi sledují dětské porno? Za vším je naše snaha o manipulaci kdy se snaží veliké manipulovat s malým a tak se používají ideologické dezinformace, díky kterým může snadno ideologické centrum manipulovat s tím co není v ideologickém centru. Pokud se lidi dozvědí správné informace tak už centrum nemůže snadno manipulovat s tím co není v centru, dětské porno lidem poskytuje informace o tom jak funguje u dětí jejich myšlení, protože při sexu nelze hrát již ubohé pokrytecké divadlo a nahé děti jsou zde již takové jaké opravdu i ve skutečnosti i jsou. Evoluce je postavená na tom že vše živé se dostává do složité životní situace a má za úkol tuto situaci správně a rychle vyřešit aby získalo to co potřebuje a mohlo zde existovat. Pokud jste někdy sledovali to jak se profesionálně natáčí filmy tak jste si museli všimnout toho že se každý záběr několikráte opakuje a potom se vybere ten nejlepší záběr, to samé platí pochopitelně i u natáčení dětského porna, je to komerční podnikání konané pro zisk tak jako každé jiné podnikání. Nabídka dětských pornoherců je veliká protože zde jde o veliké peníze a velikou slávu, nestačí jenom chtít být dětskou pornohvězdou, je třeba tomu i obětovat mnohé a mnoho let jenom tak je možné se dostat do první ligy mezi dětské světové žádané pornohvězdy. Dětská pornohvězda musí být při filmování tím co chtějí diváci spatřovat, je to komerční divadlo které zde je pro velmi náročné diváky, období nenáročných diváků je dávno pryč a diváci se stávají velmi náročnými a natáčení dětského porna se stává tímto i ekonomicky nákladné. Dokonalost dětské pornohvězdy se skládá z mnoha maličkostí a stát se dětskou pornohvězdou to není rozhodně žádná maličkost což rychle pozná každý kdo se rozhodne být dětskou pornohvězdou. Dětská pornohvězda nemůže být při natáčení duchem někde jinde a musí se koncentrovat na to aby byl zákazník s jejím hereckým výkonem spokojený a šlo zde o skutečné umění a nešlo zde jenom o ubohé řemeslo. Základem u každé profesionální práce je kvalita a spolehlivost, ten kdo odvede nekvalitní práci a je nespolehlivý nemá šanci se uplatnit jako herec v dětském pornu, amatérské dětské porno jsou jako amatérské ubohé blogy na internetu!
http://web.libimseti.cz/GVKB