Blogy

zobraz dalších 7 blogů

TITANIC

1. Proč byl Titanic vyroben? Přestože si většina lidí myslí, že hlavním úkolem Titaniku bylopřevážet bohaté a slavné mezi Evropou a Spojenými státy, měla loďvlastně několik účelů: 1. Převážet britskou a americkou poštu – odtudcelé jméno lodi Royal Mail Ship (RMS) Titanic. 2. Převážet mražené masoa ostatní druhy nákladu, protože v tu dobu nebyla Evropa schopná pokrýtsvou vlastní spotřebu masa. 3. Převážet pasažéry první třídy vluxusních podmínkách, pasažéry druhé třídy v pohodlných podmínkách apasažéry třetí třídy s minimálními náklady. 4. Vztyčit vlajku VelkéBritánie a pozvednout tak čest a hrdost národa. Přestože byl Titanicvlastněn americkými obchodníky, byl postaven v britské loděnici, mělbritské provozovatele, byla na něm britská posádka a vůbec byl naveřejnosti prezentován jako britská loď.2. Jak byl Titanic velký Titanic byl 269,03 metrů dlouhý a 28,19 metrů široký. Plánovaná čáraponoru byla 10,36 metrů nad kýlem. Hmotnost lodi byla 52 310 tun. Vtrupu a konstrukci lodi bylo celkem 131 186 krychlových metrů prostoru.Z toho 61 818 metrů krychlových bylo určeno pro přepravu nákladu acestujících. Motory Titaniku měly celkový výkon 50 000 koňských sil,ale jejich konstruktéři věřili, že po zaběhnutí by se výkon zvýšil ažna 55 000 koňských sil. 3. Kolik lidí Titanic převážel? Podle výsledků vyšetřování bylo na palubě 1316 pasažérů, z toho 325v první třídě, 285 ve druhé a 706 ve třídě třetí. V době potopenísestávala posádka z 885 mužů a žen, rozdělených do tří sekcí. Sekcepaluby (66), sekce motorů (325) a potravinová sekce - péče o cestující(494). V tomto seznamu není započítáno 8 členů lodní kapely, kteří byliod jiné společnosti a na palubě byli jako cestující v druhé třídě. 4. Kdo Titanic vyrobil? Titanik zkonstruovala loďařská firma Harland a Wolf ve svých dílnách naostrově Queens Island v Belfastu, v Irsku. Edward Harland získalprostory v roce 1859. O pár let později se spojil G.W. Wolffem a v roce1862 se jméno společnosti změnilo na Harland and Wolff. V době stavbyTitaniku už byli tito pánové buď mrtví, nebo v důchodu, a společnostřídil Lord Pirrie. 5. Kdo vlastnil Titanic? Titanik byl vlastněn a provozován společností Oceanic Steam NavigationCompany – nazývanou „White Star - Bílá hvězda“ kvůli bílé hvězdě navlajce společnosti. Ta poprvé zavlála kolem roku 1850 při pokusuvydělat na zlaté horečce v Austrálii. Společnost posléze koupil ThomasIsmay, který ji v roce 1869 reorganizoval. Od roku 1902 už se nejednaloo nezávislou společnost. Byla odkoupena a stala se kompletně vlastněnoudceřinou společností firmy International Navigation Co. (Ltd) ofEngland, která byla zase vlastněna firmou International MercantileMarine Co. z New Jersey – všechny ovládal průmyslový magnát J.P.Morgan. V době zkázy Titaniku měla White Star flotilu lodí operujícíchmezi Velkou Británií a Austrálií, Novým Zélandem, Kanadou a SpojenýmiStáty. 6. Kdy byl Titanic postaven a jak dlouho stavba trvala? Společnost White Star záměr postavit Titanic veřejně oznámila vroce 1907 během první plavby lodi RMS Lusitania, vlastněné jejichkonkurentem, společností Cunard Line. Byl to pokus o získání částipublicity, kterou byla v tu chvíli zahrnována Cunard Line a přitáhnoutpozornost k většímu Titaniku. V následujících letech byly vyčleněnypeníze na konstrukci, plány a návrh parametrů. Začala vyjednávání súřady v přístavu v New Yorku o povoleních postavit delší mola, aby setam celý kolos vešel. Fyzická stavba Titaniku začala 22. března 1909snýtováním prvních ocelových plátů lodi. O necelé dva roky později bylTitanik 31. května 1911 spuštěn na vodu. Nicméně bylo potřeba udělatještě spoustu práce. V té době byly lodě na vodu spouštěny většinoujako prázdné trupy, aby náročný proces spouštění absolvovaly conejlehčí. Ještě skoro celý rok trvalo umístění lodních motorů, kotlů,interiéru, lodní kuchyně a navigačních přístrojů. Titanic byl doručenspolečnosti White Star na začátku dubna a 10. dubna vyplul na svouprvní plavbu do New Yorku. 7. Čím se Titanic lišil od konkurence? Společnost White Star začala plánovat Titanic v roce 1907. Jejíkonkurent, společnost Cunard Line slavila tehdy velké úspěchy s loděmiLusitania a Mauretania, které byly v tu dobu největší a nejrychlejší nasvětě. Jejich rekordních výsledků bylo ale dosaženo za cenu obrovskýchnákladů na uhlí, silných vibrací a potřeby velkého množství personálu,takže White Star se moudře rozhodla nebojovat s Cunard na polirychlosti. Tímto rozhodnutím White Star upřednostnila pomalejšíkonstrukci, ale takovou, která by byla mnohem prostornější, pohodlnějšía luxusnější. 8. Co je to „Sesterská loď“ a měl Titanic nějakou? Společnost White Star se rozhodla postavit tři stejné lodi, tzv.„sesterské lodi“, podle stejných plánů, které připravovala firmaHarland and Wolff. Tyto lodě byly později pojmenovány Olympic, Titanica Britannic. Postavit několik lodí podle stejných plánů bylo tehdy prospolečnosti s parníky běžné. Dala se tak ušetřit spousta peněz, protoženávrháři museli nakreslit pro celou sérii lodí jen jednu sadu plánů.Mnohem důležitější ale je, že tímto způsobem mohly firmy provozujícíparníky nabídnout cestujícím pravidelné týdenní linky. Pokud by WhiteStar postavila pouze Titanic, mohla by loď při své rychlosti a doběpřípravy mezi jednotlivými cestami jezdit do New Yorku pouze jednou zaměsíc. To je samozřejmě málo a cestující by si v nabitém jízdním řáduzamluvili jinou loď připravenou k odplutí. Sestrojením tří podobnýchlodí byla White Star schopná nabídnout cestujícím luxusní cestu každých7 dní. Vzhledem k tomu, že sesterské lodi byly téměř identické, nemělicestující důvod dávat jedné lodi přednost před druhou. Samozřejmě tysesterské lodě, které byly postaveny později byly oproti staršímvylepšeny a následně byly vylepšovány i lodě starší. Olympic vyplulpoprvé v roce 1911 a v době první jízdy Titanicu na něm byly provedenydrobné změny, včetně přidání více luxusních apartmá a zakrytí přednípromenádní paluby. Třetí loď, pojmenovaná Britannic byla po haváriiTitaniku značně přepracována, byly přidány další vodotěsné přepážky azáchranné čluny. 9. Co se stalo s Olympikem a Britannikem? Olympic podnikl svou první plavbu v roce 1911 a sloužil na linceSouthampton – New York až do vypuknutí první světové války v srpnu1914. Během války sloužil Olympic pro přepravu Amerických aAustralských vojáků do Evropy. Na konci války v roce 1918 se procesobrátil a Olympic vozil vojáky zpět do domů. V roce 1919 byly obnovenyjeho transatlantické plavby, ve kterých pokračoval až do třicátých let,kdy jej dostihl věk a měnící se ekonomická situace. V roce 1934 se dvanejvětší britští soupeři – Cunard a White Star Lines spojili, aby bylischopní přežít světovou ekonomickou recesi. Nová společnost, nazvanáCunard White Star, pečlivě zrevidovala všechny své lodě, zdanepřesluhují, nebo nejsou přebytečné. Následně bylo rozhodnuto, ževšechny staré lodě ve flotile budou prodány. Bylo jich celkem osm amezi nimi i Olympic. Vysloužilé britské lodě byly tehdy odváženy doseverní Anglie nebo Skotska k vyřazení. Jedenáctého října roku 1935odplul Olympic ze Southamptonu do skotského Inverkeithing, kde měl býtzlikvidován společností Thomas Ward Company. Nejdříve byla provedenaveřejná aukce nábytku, náhradních dílů, koberců a suvenýrů. Aukceprobíhala postupně s předměty z jednotlivých palub a trvala deset dní.Po konci prodeje byl trup Olympiku rozlomen napůl a ocel roztavena arecyklována. Britannic vyplul 26. února 1914, ale v tu dobu nebyl ještědokončen, aby mohl sloužit pro přepravu cestujících. Loď byla převzatabritskou vládou jako vojenská nemocniční loď a byla 21. listopadu 1915potopena poblíž řeckého ostrova Kea v Egejském moři. Tragédie sivyžádala 30 životů. 10. Z čeho pochází jméno „RMS Titanic“ a co znamená? „RMS“ znamená „Royal Mail Ship – královská poštovní loď“. (Někdy semísto ship používá steamer – parník.) Z tohoto názvu vyplývá, žeTitanic měl smlouvu s britskou vládou na přepravu britské (tj.královské) pošty. Někdy byl Titanic označován i jako HMS (His Majesty'sShip), což je ale chyba, protože zkratka H.M.S. Je vyhrazena probritské válečné lodě. Názvy „Olympic“, „Titanic“ a „Gigantic“ pocházejíz řecké mytologie. Staří Řekové věřili, že vesmír a země vytvořilibohy, nikoli opačně. První generace bohů byli Titáni. Byli napadeni aporaženi svými dětmi a noví bohové se usadili na hoře Olymp. Běhemtěchto válek přišla na pomoc Titánům rasa obrů (giants), ale v průběhubitev byli vyvražděni. 11. Proč společnost White Star Line změnila jméno třetí lodi z Gigantic na Britannic? Poté, co se Titanic potopil, ředitel společnosti White Star Bruce Ismayzakázal použít jméno Gigantic pro jakoukoli novou loď. Toto jméno seale měsíce před zkázou Titaniku v odborném tisku objevovalo. Ačkoli proto nejsou podklady, racionálním vysvětlením zůstává, že jméno Giganticbylo po tragédii příliš arogantní, a tak jej nahradilo poněkudobvyklejší a vlastenečtější slovo Britannic. 12. Proč se o Titaniku říkalo, že je nepotopitelný a kde se tato historka vzala? Titanic byl v tisku popisován jako „prakticky nepotopitelný“, cožnebylo neobvyklé. Po desetiletí měly lodě vodotěsně oddělené části,které v případě nehody omezily zaplavení, a tisk tuto frázi používalrutinně již mnoho let. Poté, co se Titanic potopil, jeho příběh se staljakousi moderní bájí a označení „prakticky nepotopitelný“ se změnilo na„nepotopitelný“, aby tím bylo zesíleno ponaučení příběhu. Žádnývzdělaný člověk v roce 1912 nevěřil, že Titanic je naprostonepotopitelný, ale bylo těžké představit si takovou nehodu, která byjej poslala ke dnu. 13. Proč nebyl na Titaniku dostatek záchranných člunů? Počet záchranných člunů na lodích se řídil pravidly Britské obchodníkomory navrženými už v roce 1894. V roce 1912 však byla pravidla prozáchranné čluny již velmi zastaralá. Titanic byl čtyřikrát větší, nežnejvětší kategorie se kterou osmnáct let stará norma počítala. Takžepodle zákona nebylo potřeba vézt více než 16 záchranných člunů, bezohledu na to, kolik lidí bylo na palubě. Po odplutí ze SouthamptonuTitanic vezl ještě víc člunů, než norma vyžadovala. Šestnáct pevnýchčlunů bylo doplněno ještě čtyřmi přídavnými rozkládacími. Lodní průmyslsi uvědomoval, že pravidla se budou muset brzo změnit a prostory a hákyna palubě Titanicu byly navrženy pro převoz záchranných člunů provšechny. Ale společnost White Star neměla v úmyslu instalovat vícečlunů, dokud nebude nové pravidlo zavedeno. Rozhodnutí se dnes zdáponěkud nepochopitelné, ale v roce 1912 byl k postoj k prevenci nehodúplně jiný. Na přelomu století se majitelé lodí zdráhali brát vícečlunů než povinné minimum, protože tyto zabíraly spoustu místa napalubách pro první a druhou třídu. Jak pořízení tak údržba člunů byladrahá a čluny ovlivňovaly stabilitu lodi. A konečně v letech těsně předzkázou Titaniku bylo větší množství záchranných člunů na paluběpovažováno za projev nebezpečnosti lodi. Kupodivu podobné problémy bylyna konci padesátých letech i s automobilovými bezpečnostními pásy.Výrobci automobilů se zdráhali pásy instalovat, protože pásynaznačovaly, že s automobilem něco není v pořádku. 14. Kdy Titanic vyplul na svou první plavbu a jaké přístavy přitom navštívil? Titanic vyplul ze Southamptonu v jižní Anglii v poledne, 10. dubna 1912a do New York City měl dorazit 15. dubna. Po cestě se zastavil vCherbourg ve Francii aby naložil pasažéry z pevniny a Queenstownu (nyníCobh) v Irsku, aby naložil poštu a další pasažéry, převážně emigrantydo USA. 15. Pokoušel se Titanic překonat rychlostní rekord? Titanic byl navržen jako prostorná a luxusní loď, ne jako lamačrychlostních rekordů. Byl zkonstruován pro rychlost 21 uzlů (39 km/h) anemohl soupeřit s lodí Mauretania společnosti Cunard Line, která v roce1912 držela rychlostní rekord 26 uzlů (48 km/h). 16. Co jedli cestující? Cestující v jednotlivých třídách na Titaniku jedli ve svýchvlastních jídelnách. Cena jídla byla započítána v ceně lístku, mimocestujících první třídy, kteří si vybrali stravování v luxusníchpředplacených restauracích. V první třídě bylo jídlo považováno zaspolečenskou událost a přehlídku kulinářského umění. Menu v první tříděna Titaniku byla připravována s úsilím pokoušet rozmazlené jazýčkyboháčů zvyklých na to nejlepší z nejlepších. Večeře v první třídě bylaservírována v osmi nebo devíti chodech začínající různými předkrmy aústřicemi. Potom byl každý chod zvlášť představen za neustáléslavnostní asistence číšníků a služebnictva. Mezi jídla v menu prvnítřídy patřily takové speciality jako Comsommé Olga (vývar z telecíhozdobený morkem z páteře jesetera), losos zdobený okurkou s mušelínovouomáčkou (Holandská verze), steaky filet mignon Lili (připravované shusími játry, srdíčky artyčoků a lanýži), jehněčí v mátové omáčce,mrkvová kaše, pečené holoubě na řeřiše s chladnou chřestovou zálivkou apaštika z husích jater. Mezi deserty patřily broskve v želatině slikérem Chartreuse a puding Waldorf. Recept na tuto poslední položkubyl dlouhá léta ztracen. Možá to byla „domácí specialita“ společnostiWhite Star Line a nikdy se nedostala na papír. Menu k obědu v druhétřídě bylo mnohem jednodušší a obsahovalo hráškovou polévku,gratinované špagety, nakládané hovězí maso, zeleninové knedlíky,skopovou pečeni, brambory pečené ve slupce, volský jazyk, nakládanouzeleninu, ságový puding a jablečný koláč. Jídelníček třetí třídyvětšinou sestával z jednoduše připravitelných polévek a masa nebozeleniny: zeleninová polévka, vepřová pečeně se šalvějem a cibulí,zelený hrášek, vařené brambory, suchary, čerstvý chléb a švestkovýpuding ve sladké omáčce byly typické možnosti oběda. 17. Jak trávili cestující svůj čas? Titanic nabízel cestujícím první třídy nejširší možnostirozptýlení, jaké bylo možné si v roce 1912 představit. Amatérští atletiměli možnost využít lodní bazén, tělocvičnu, hřiště na squash, masážnísalón a turecké koupele. Pokud to počasí dovolovalo, bylo možné napalubě hrát hry jako „shuffleboard“ (druh společenské hry), nebo vrháníkroužků. A pokud počasí nebylo venkovním zábavám nakloněno, mělicestující k dispozici plně vybavenou knihovnu se stovkami svazků. Napožádání bylo také možné vypůjčit si stolní hry, jako třeba šachy nebovrchcáby. Spousta cestujících si z plavby psala deník. Oblíbené bylo ifotografování a nejméně jeden cestující (otec Browne) si pořídilfotografický záznam z jeho krátké cesty ze Southamptonu do Queenstownuv Irsku. Na Titaniku byl přítomen také lodní orchestr hrající během dnek poslechu v různých místnostech lodi. Velkým společenským zážitkembylo jídlo, které často trvalo několik hodin. Ve spoustě salónků bylyběhem dne k dispozici doutníky, cigarety, lehká jídla a nápoje. Povečeři si pánové šli obvykle odpočinout do kuřáren, které bylyvyhrazeny právě pouze pro muže, aby mohli „hrát na náhodu“, nebo jenkonverzovat. Společnost White Star se snažila na svých lodíchpotlačovat sázení v karetních hrách, protože dříve se někteří cestujícípřímo živili cestováním a fungovali jako karetní spekulanti. Dámy se povečeři většinou odebrali do čtenářského salónku na čaj. Jedinná formasázení, která byla podporována, byly tzv. „lodní sázky“. Cestující simohli vsadit, kolik Titanic urazí mil v následujících čtyřiadvacetihodinách a vítěz pak získal celé množství vsazených peněz, přičemž cca10 procent bylo věnována na námořnickou charitu. Během plavby bylypořádány i tzv. Lodní koncerty a talentovaní cestující, kteří umělizpívat nebo vyprávět anekdoty, se mohli předvést. Podobně jako vpřípadě lodních sázek, i zde byly pořádány sbírky pro charitu.Cestující se mohli spojit i se svými rodinami pomocí nově vynalezenéhorádiového spojení, tehdy nazývaného „wireless – bezdrátové“. Protožebylo rádio nedávným objevem, ještě nefungovalo klasické hlasovéspojení. Ale cestující mohli napsat své vzkazy na papírky, které bylynásledně předány operátorovi. Ten potom obsah sdělení odvysílalmorseovkou. Operátor v cílové stanici vzkaz potom přepsal jakotelegrafní zprávu a ta byla doručena kurýrem. Posílání „bezdrátových“telegramů (tzv. Marconigramů) bylo velmi nákladné a proto jej většinouvyužívali pouze cestující v první třídě. 18. Proč cestovali pasažéři na Titanicu do Ameriky? Odpověď na tuto otázku je úzce spojena s třídou, ve které pasažéřicestovali. Cestující v první třídě patřili ke společenské elitě.Cestovali často a považovali Titanic za to správné místo, kde zrovna vdanou dobu být. Spousta z nich se vracela z prodloužených pobytů vEvropě, kde cestovali po celém kontinentu, nebo zde byli za účelemmezinárodních obchodů. Cestující v druhé třídě většinou jeli nadovolenou, nebo se stěhovali do Spojených Států. A přestěhování bylo ihlavním důvodem cesty většiny cestujících ve třetí třídě. Titanic bylaloď velmi úzce spojená s lukrativním obchodem přepravy emigrantů nanový kontinent. 19. Přepravoval Titanic nějaký cenný náklad? Ačkoli loď přepravovala náklad značné peněžní hodnoty (různé zboží,potraviny, atd.), nepřepravoval Titanic podle prohlášení nic, co by sedalo považovat za vzácné (např. zlaté cihly). 20. Kolik stála cesta na Titanicu? Nejnižší jízdné na jednu cestu ve třetí třídě se společnou kajutouvyšlo asi na 36,25 Dolarů. Ve druhé třídě byla nejnižší cena spodobnými podmínkami asi 66 Dolarů. Jízdné v první třídě začínalo na125 Dolarech, ale mohlo se značně zvýšit v závislosti na velikosti avýzdobě pokoje. Nejvyšší cena v luxusním apartmá byla 900 Liber, nebo4500 Dolarů, což byla neuvěřitelná cena, protože běžný dům se dalpořídit za méně než 1000 Dolarů. Proto se také vžila přezdívka„Milionářské apartmá“. 21. Proč se Titanic potopil? Přestože obecně uváděným důvodem potopení Titanicu byla srážka sledovcem, bylo potopení výsledkem celé řady okolností. Mezi faktory,které potopení způsobily patří například: rychlost a úhel nárazu doledovce, teplota vody, kvalita a zhotovení ocelového trupu, neobvyklémísto ledovcového pásma v tu dobu, počet a místa průrazů v předníchšesti vodotěsných komorách a připravenost posádky. Pokud by Titanicnarazil do ledovce a nesešly by se všechny tyto ostatní faktory,pravděpodobně by se nepotopil. Takže pravděpodobnějším důvodem, pročvlastně ke katastrofě došlo, by byla prostě smůla. 22. Jaká opatření učinil kapitán Smith aby předešel kolizi? Navigační důstojníci byli ústně i vzkazy varováni před blížícím seledovým polem a strážní věž byla také upozorněna, aby ledy sledovala.Kryty na příďové nástavbě byly sklopené, aby zabránily rozptylu světlaa výhled vpřed byl co nejkontrastnější a nejjasnější. Nebyla alezměněna rychlost lodi, která byla tou dobou nejvyšší za celou plavbu.Navzdory špatné viditelnosti nebyla ale odeslána žádná žádost o dalšíinformace. Přes toto všechno ale kapitán Smith nařídil změnit kurz oněco jižněji od běžných tras v těchto vodách. Jeho důvod pro totorozhodnutí nebyl nikdy odhalen. Někteří z přeživších palubníchdůstojníků ale věří, že to byl pokus vzdálit se od hlášenýchledovcových pásem. Spousta lidí se ale vzhledem k nedostatečnýminformacím o pozici ledovců a pouze malé změně kurzu domnívá, že Smithchtěl pouze nasměrovat loď mimo menší překážky a zvýšit tak ještěrychlost na cestě do New Yorku. 23. Byl Titanic varován před ledovci v oblasti? Ano. První varování přišlo rádiem v devět hodin ráno v den kolizeod lodi Caronia společnosti Cunard Line. V průběhu dne přišla ještěněkterá další varování od lodí v oblasti. 24. Dostala se všechna přijatá varování před ledovci na kapitánský můstek? Odpoledne a večer v den srážky byli operátoři rádia zahlcenívysíláním osobních vzkazů cestujících na Titanicu. V záplavě„komerčního vysílání“ se bohužel některá varování před ledovci nakapitánský můstek nedostala. Lze to vysvětlit absencí telefonu nebojiného dispečerského systému, který by spojil stanoviště operátora skapitánským můstkem. Takto bylo nutné, aby operátor přestal pracovat aosobně zprávu doručit důstojníkovi na palubě. Není tedy pochyb, ževarování byla na chvíli odložena a měla být doručena, až nebude nutnéodesílat tolik zpráv od cestujících. 25. Kdy a kde došlo ke srážce? Ke srážce s ledovcem došlo ve 23:40 večer (dle času na Titaniku) na 41° 46' severní šířky a 50° 14' západní délky. 26. Jak srážka vypadala? Srážka vypadala podle různých pozorovatelů různě, v závislosti najejich pozici na lodi. Pro ty, kteří byli od místa proražení daleko sesrážka zdála jako „lehký otřes“ nebo hřmění jako „jízda po kuličkách“ aztráta rychlosti jako když vlak přijíždí do stanice. Někteří členovéposádky, kteří byli na Olympiku když ztratil list vrtule lodního šroubusi mysleli, že se stalo něco podobného a loď bude muset zpět k výrobci.Cestující a členové posádky, kteří byli k místu nárazu blíže jej cítilimnohem silněji a nejméně v jednom případě se stalo, že ledová tříšť zledovce vletěla otevřeným oknem kajuty dovnitř. 27. Odkud se ledovce vzaly? Za severním a jižním polárním kruhem sníh netaje a po dlouhá léta se vtěchto místech formují velké kusy ledu zvané ledovce. Během let sejejich kusy sunou dolů jako ledovcové řeky z vyšších oblastí do moře.Po kontaktu s oceánem se mohou ulomit některé kusy a ty pak volněplavat po moři. Jejich velikosti se mohou značně lišit – od rozměrůledničky až po parametry malé hory. 28. Jak velký ledovec byl? Popisy očitých svědků se značně různí, ale z vody ledovec trčel nejménědo výšky příďové nástavby lodi. (Horní paluba lodi před příďovýmstožárem.) To je výška asi šesti pater nad vodou, nicméně dalšíchpadesát pater se ještě skrývalo pod hladinou. 29. Proč neviděla posádka ledovec dřív? Za jasného dne mohou být z lodi ledovce spatřeny na vzdálenost 25 až 30kilometrů. Z velitelské věže i na větší vzdálenost. Během měsíčné nocise tato vzdálenost dramaticky snižuje na několik kilometrů v závislostina vzájemné pozici ledovce, Měsíce a lodi. Za noci kolize Titaniku všakbyly takové podmínky, které pomohly skrýt ledovec až do chvíle, kdy užbylo pozdě. Měsíc nesvítil. Ledovce jdou obvykle rozpoznat podle malýchvln, které se o ně rozrážejí a šíří se dále, ale naprosté bezvětřízpůsobilo, že ani tyto vlny nebylo možné pozorovat. Ledovec byl prostěčerná masa na pozadí černé oblohy a byl spatřen teprve několik setyardů před přídí Titanicu. 30. Pomohly by dalekohledy nebo reflektory? Pozorovatelé používají dalekohledy k upřesnění poté, co něco vdálce spatří pouhým okem. Ačkoli předměty zvětšují mají dalekohledynevýhodu značného omezení zorného úhlu. To znamená, že malý objekt nahorizontu je možné podrobně prozkoumat, ale zbytek horizontu zůstávánesledován a neprozkoumán. Použití reflektorů pro zjišťování ledovců jetaké dost diskutabilní otázka. Paprsek světla má v atmosféře tendencirozptylovat se těsně před přídí lodi. Podobně jako dálkové světla uautomobilu v mlze rozsvítí mlhu, ale neosvětlí cestu. Rozptyl světlatak znemožní sledovat před-měty v dálce. Výsledkem může být osvětlenámlha, která skryje díky odleskům i menší předměty a zhorší noční viděnídůstojníků, jejichž oči již přivykly tmě. Pokud jsou dnes reflektory nalodě montovány, je to pouze pro hledání trosečníků, nebo pro osvětlenípři spouštění vlastních člunů. 31. Proč pumpy Titaniku nezabránily jeho zaplavení? Přestože byl Titanic pumpami plně vybaven, jejich kapacita nestačila naodčerpání tak velkého množství vody, která se valila dovnitř dírami vtrupu. 32. Byl Titanic první lodí, která vyslala signál SOS? Původně byl signál pro lodě v nouzi cqd. Ale v roce 1908 bylpředstavena nová kombinace tří teček, tří čárek a tří teček, tedy sos.Tato kombinace mohla být rozpoznána i tím největším amatérem. Podlezáznamů byl signál sos použit už 10. června 1909 lodí SS Slavoniaspolečnosti Cunard Line. 33. Za jak dlouho se Titanic potopil? Titanic narazil do ledovce ve 23:40, 14. dubna 1912 a úplně se potopilo dvě hodiny a čtyřicet minut později, ve 2:20 následujícího dne. 34. Byli cestující ve třetí třídě schválně drženi zavření pod palubou? Jak americké tak britské pátrání nepřineslo žádné náznaky toho, že bycestující třetí třídy byli schválně drženi v podpalubí. Ale přesto jepravda, že tito cestující se dostali na palubu, až už byla velká částlodi pod vodou. Rozumným vysvětlením zůstává, že lodní důstojníci bylipřetížení samotným řešením katastrofy a neposlali přímé rozkazy proevakuaci cestujících třetí třídy. Společnost White Star pro takovésituace neměla nouzové plány a důstojníci měli dost práce se zvládánímkrize a spouštěním záchranných člunů. Stewardi drželi cestující třetítřídy připravené k následné evakuaci a čekali na pokyny, které alenepřišly. 35. Rozlomila se loď na dva kusy? Když se Titanic potápěl, rozlomil se na dvě velké části mezi třetím ačtvrtým komínem. V průběhu vyšetřování tragedie tvrdilo mnoho očitýchsvědků, že se loď nerozlomila a tento názor byl poté obecně zastáván,dokud nedošlo k nálezu vraku. 36. Kde se Titanic potopil? Titanic se potopil u kanadského pobřeží Newfoundlandu. Jeho čtvrtýdůstojník Lightoller ohlásil jeho polohu na 41° 46’ severní šířky a 50°14’ západní délky. 37. Které lodi připluly Titaniku na pomoc a které to neudělaly? Tísňové volání Titaniku bylo zachyceno v den katastrofy několikaloďmi včetně Carpathie, Mount Templu, Virginianu, Balticu, Caronie,Prince Fredricha Wilhelma, Frankfurtu, a sesterské lodi Titanicu,Olympicu. Zpočátku několik lodí změnilo kurz směrem k místu srážky,když ale bylo zřejmé, že pouze Carpathia se může na místo katastrofydostat v rozumném čase, obnovily ostatní lodě svůj původní kurz. Jednaz lodí, Californian společnosti Leyand Line, byla vzdálena od Titanikupouhých několik kilometrů. Californian zastavil na noc v nakupenémledu, poněvadž jeho kapitán považoval za příliš nebezpečné pokračovatve tmě v plavbě ledovým polem. Ačkoliv byl vybaven bezdrátovýmtelegrafem, operátor Californianu jej na noc vypnul a neslyšel taktísňové volání. Do dneška je předmětem rozsáhlých dohadů a diskusí, zdase palubní důstojníci Californianu provinili nedbalostí, protoženenařídili důkladnější vyšetření raket a světel zahlédnutých v dálce. 38. Byly do záchranných člunů pouštěny pouze ženy a děti? Tradičně měla být sedadla v záchranných člunech přednostně určenaženám a dětem, zatímco muži měli obsazovat až poslední spouštěnézáchranné čluny. Vzhledem k jejich nedostatku na Titaniku byla díkytéto tradici na seznamech obětí většina mužů. Na levoboku Titaniku bylospouštění záchranných člunů řízeno lodním důstojníkem Lightollerem,který pochopil své rozkazy doslovně a zabránil jakýmkoli mužům kroměposádky záchranných člunů v nalodění. Když se Titanic začal potápět,ženy se zprvu přirozeně zdráhaly opustit loď, která se ještě vůbecnezdála být ve vážných problémech, a v důsledku toho bylo mnoho člunůspuštěno jen částečně obsazených. Na pravoboku si lodní důstojníkMurdoch vyložil svůj rozkaz ve smyslu „ženy a děti se mají nalodit jakoprvní“ – a teprve když byla všechna sedadla v záchranných člunechnabídnuta ženám, mohli se kteříkoli muži, kteří byli po ruce a chtělise evakuovat, nalodit rovněž. 39. Kolik lidí zahynulo? Na přelomu minulého století nemohly být seznamy pasažérů přesné aždo vlastního začátku plavby, protože lodní lístky mohly být prodányprakticky až do samého okamžiku vyplutí v kterékoliv kancelářispolečnosti White Star. Teprve když loď opustila dok, spočítala posádkacestující a sepsala definitivní seznam. To znamená, že jediný skutečněpřesný seznam cestujících se potopil spolu s Titanikem, a to následněvelmi zkomplikovalo zjišťování počtu utonulých a zachráněných. Vtýdnech po katastrofě vyšetřovací komise lorda Mersuryho, Britskáobchodní komora a vyšetřovací komise Amerického senátu vykázaly mírněrozdílné počty utonulých podle toho, z jakých dostupných podkladůvycházely. Pokud chcete nahlédnout do seznamu vypracovaného lordemMersurym v červenci 1912, klikněte zde. 40. Byl příčinou potopení lodi požár uhlí v uhelném skladu, nebo k němu aspoň podstatnou měrou přispěl? Lodi používající k pohonu uhlí mívaly občas problémy s malýmidoutnajícími ohnisky samovzníceného uhlí, která spontánně vznikala vuhelných skladech. I když byly označovány jako „požáry uhlí“, veskutečnosti se plameny nebo razantnější vznícení objevovaly jenvýjimečně, šlo spíše o fenomén připomínající řeřavé uhlíky přigrilování. „Požáry“ tohoto typu tedy představovaly spíše nepříjemnostnež skutečné nebezpečí a velmi často lodní inženýři prostě nechali uhlídoutnat, dokud se při jeho spotřebě nedostali až k vlastnímu ohniskusamovznícení, a pak je uhasili. Na Titaniku trval takový malý požáruhlí již několik dní v průběhu plavby, nejsou však jakékoliv důkazy otom, že by jakkoliv narušil strukturu lodního trupu nebo přispěl kpotopení lodi. 41. Byly lodě Olympic a Titanic záměrně zaměněny jako součást pojistného podvodu? Tento problém byl uměle vytvořen před několika lety, kdy seobjevily domněnky, že Olympic, který byl těžce poškozen při srážce anebylo možné jej opravit, byl poslán zpět do doku a jeho identita bylazáměrně zaměněna s Titanikem, který byl tehdy teprve stavěn. Tato„teorie“ pak dále pokračuje tvrzením, že „Titanic“ (tedy ve skutečnostipoškozený Olympic) se pak střetl s ledovcem záměrně, jako součástvelkého pojistného podvodu. I když způsobené ztráty na životech bylyskutečnou nehodou, protože nedaleko měla být linková loď Balticspolečnosti White Star a hrdinně cestující zachránit. Tato teorie bylakompletně vyvrácena dobře zdokumentovanými fyzickými odlišnostmi meziOlympikem a Titanikem. Navíc žádný artefakt, který byl součástí lodníhotrupu nebo vybavení Titaniku, nenesl jiné identifikační číslo než číslotrupu Titaniku – 401. A stejně tak byly v průběhu let na aukcíchprodány stovky předmětů pocházejících z Olympiku, který byl v roce 1935rozebrán do šrotu. Žádný předmět z Olympiku však nikdy nebyl označenjiným identifikačním číslem, než bylo číslo jeho trupu – 400. 42. Byla ocel, z níž byl vyroben Titanic, nekvalitní? I když je pravda, že ocel použitá ke konstrukci Titaniku byla horšíkvality než ocel vyráběná dnes, nikdo nikdy neprokázal, že by chemickénečistoty v ní obsažené nebo její ostatní fyzikální vlastnostijakýmkoliv způsobem přispěly ke katastrofě a ztrátách na životech. 43. Kde se nachází vrak Titaniku? Vrak Titaniku se nachází 1549 km severovýchodně od New Yorku a 728 km jihovýchodně od pobřeží Newfoundlandu. 44. V jaké hloubce je vrak? Titanic leží v hloubce 4 kilometry pod hladinou oceánu, kde je tlak 41,4 Mpa (6000 psi). 45. Může být Titanic vyzdvižen? Bohužel, i když existuje technologie schopná jej vyzdvihnout zmořského dna, je vrak již příliš křehký, než aby vydržel vyzdvižení atransport. 46. Hrozí nebezpečí, že se Titanic rozpadne? Ano, ale není jisté, kdy k tomu dojde. Již před 20 lety, kdy bylvrak objeven, byly prolomeny paluby v zádi lodě a rozpadaly sestruktury v oblasti důstojnických kajut, tělocvičny a kryté promenády. 47. V jakém stavu jsou interiéry lodi? Většina měkkého dřeva použitého při konstrukci Titaniku, jakonapříklad přepážky z borového dřeva mezi kajutami a společenskýmimístnostmi, se rozložila těsně po potopení lodi. To změnilo většinuinteriérů lodi v jednu obrovskou ocelovou jeskyni se silným povlakemhnědé bahnité usazeniny. Zachovaly se však některé pozůstatky původněskvělé vnitřní výzdoby, většinou v částech vraku s nepatrným prouděnímvody, které zpomaluje činnost organismů rozežírajících dřevo. Stropy,obložení stěn, táflování a ozdobné rámy oken se nejlépe zachovaly vpřijímacím salonu první třídy a v několika luxusních apartmá na horníchpalubách. 48. Kolik z těch, kteří katastrofu přežili, ještě žije? V současné době je znám pouze jeden zachráněný, který je dosud naživu. 49. Kdo objevil vrak? Místo, kde se vrak nachází, bylo objeveno Dr. Robertem Ballardem aJeanem Louisem Michelem, členy společné americko-francouzské expedice,1. září 1985 v 1:05 hodin ráno. 50. Kdo je vlastníkem vraku? Podle námořního práva je vlastník lodi držitelem vlastnických právk vraku, pokud tento vlastník loď neopustí nebo pokud neuplynemimořádně dlouhá doba od jejího potopení. Všeobecně je uznáváno, žekdyž White Star Line prodala svou společnost Cunnardu, Titanic nebyl dotohoto prodeje zahrnut, protože se potopil a nemohl být vyzdvižen. Částtrupu lodi byla pojištěna několika pojišťovnami, žádná z nich všaknikdy nepožadovala převést loď do svého vlastnictví. Doposud žádný soudneudělil vlastnická práva jinému subjektu. 51. Jak získala společnost RMS Titanic, Inc. (RMST) vlastnická práva k vyzdvižení majetku z Titanicu? RMST zachránila v souladu s námořním právem některé objekty z místaztroskotání v roce 1993 a předložila je námořnímu soudu v Norfolku veVirginii. RMST poté absolvovala proces zadržení lodi a vydala veřejnéoznámení, že se hodlá stát vlastníkem s právy k vyzdvižení nákladu.Dále pak vyzvala další organizace aby vznesly své nároky u federálníhosoudu, pokud by byly v rozporu s jejím vyhlášeným záměrem. Zástupcivíce než sedmi set pojišťovacích společností své dílčí nároky vznesli aty byly následně vyrovnány. Dne 7. června 1994 Okresní soud ve VýchodníVirginii rozhodl, že se RMST stala vlastníkem oprávněným k vyzdviženípředmětů z vraku RMS Titanic, s vyloučením sdržování se kohokolivjiného v místě ztroskotání za stejným účelem. RMST je tak jedinouinstitucí oprávněnou k vyzdvižení a konzervaci předmětů z Titaniku. 52. Jak mohl mít soud Spojených států právo jurisdikce k místu ztroskotání, které se nachází v mezinárodních vodách? Tato otázka byla velmi podrobně řešena Odvolacím soudem Spojenýchstátů v rámci jeho 4.zasedání v březnu 1999, který projednávalpotvrzení společnosti RMS Titanic, Inc.jako vlastníka vraku oprávněnéhok vyzdvižení nákladu ve sporu R.M.S. Titanic, Inc. v. Haver, 171 F. 3d943, 959, 967-8 (4th Cir. 1999). Požadavek pana Havera byl zamítnut(čj. 120 S. Ct. 74 - 1999). Soud konstatoval, že článek III. ÚstavySpojených států rozšiřuje pravomoc federálních soudů také na případytýkající se admirality a námořního práva. Tvůrci Ústavy podřídilinámořní právo národní kontrole, protože je úzce spojena s námořnímicestami a s vnitrostátním a zahraničním obchodem. Ústava byla přijatapozději než zákon úřadu admirála uvedený v článku III. Historickénámořní právo je obecně známé a dobře zpracované. Jednotlivé národy jeuplatňuji již po více než 3000 let a předcházelo tedy vydání ÚstavySpojených států. Odvolací soud dále konstatoval, že tato ustanovenínámořního práva jsou pravomocná nejen proto, že by přesahovala národníprávní rámec, nebo že by znamenala, že se kterákoliv země vzdala svýchsuverénních práv, ale proto, že jsou v rámci zajištění funkčních apřátelských obchodních vztahů akceptována obecným souhlasemcivilizovaných společností. Jestliže tedy dnes říkáme, že případspadající pod kompetenci admirality byl podřízen obecnému námořnímuprávu, činíme tak vzhledem k naší vlastní národní suverenitě a tudížuznáváme a připouštíme historicky akceptované principy obecně platnéhonámořního práva. Uplatnění jurisdikce admirality nebylo nikdy omezenona námořní případy vzniklé pouze v národních vodách Spojených států.Naopak, námořní soudy tradičně řešily případy vzniklé v mezinárodníchvodách kdekoliv na světe a bylo přihlíženo pouze k dodržování zásady„forum non conveniens“. Soud dospěl k závěru, že právo vlastníka vrakuoprávněného k vyzdvižení nákladu je součástí národního práva aprohlásil, že předpokládá, že kdyby RMST předložil předměty vyzdviženéz Titanicu námořnímu soudu v Anglii nebo Francii či Kanadě, tyto soudyby uplatnily stejné zásady a dospěly ke stejným závěrům. Tato zásadanámořních soudů uplatňovat právo shodným způsobem je nezbytná profungování mezinárodního obchodu a pro politická opatření zajišťujícípořádek v mezinárodních vodách. Dále bylo konstatováno, že okresní soudmá konstruktivní jurisdikci … v záležitosti vraku Titaniku, danou tím,že se součást vraku v jeho „jurisdikci fyzicky nachází, a že tato inrem konstruktivní jurisdikce bude trvat tak dlouho, dokud budouprobíhat záchranné operace…To představuje ……sdílenou suverenitu“,sdílenou s ostatními národy uplatňujícími totéž právo. Na základě tétoúvahy odvolací soud rozhodl, že RMST je oprávněna žádat federální soudSpojených států ve vztahu k Titaniku o přiznání statutu vlastníka vrakuoprávněného k vyzdvižení nákladu. 53. Kolik expedicí již RMS Titanic, Inc. uskutečnil? RMSTitanic, Inc. uskutečnil sedm výzkumných a záchranných expedicí k místuztroskotání Titaniku, a to v letech 1987, 1993, 1994, 1996, 1998, 2000a 2004. 54. Kolik artefaktů RMS Titanic, Inc. již z vraku vyzdvihl? Doposud RMS Titanic, Inc. vyzdvihl z místa ztroskotání více než 5500 objektů, od jemného jídelního porcelánu až po 17-ti tunovou součástlodního trupu. 55. Proč je důležité vyzdvihnout a zakonzervovat artefakty z místa ztroskotání Titaniku? Dno oceánu pro ně není dobrým prostředím. Časem předměty ničenybakteriemi, odírány usazeninami a korodovány vlivem solí a kyselin. Iloď sama je postupně likvidována mikroorganismy rozežírajícími železo ajednoho dne se na dně rozpadne. Artefakty, které nebudou z místaztroskotání vyzdviženy a konzervovány, se tak postupně ztratí. CílemRMS Titanic, Inc. je tyto artefakty vyzdvihnout z místa ztroskotání,konzervovat je a vystavit, aby tak byla zachována fyzická památka naloď a lidi, kteří zahynuli při její katastrofě. Díky těmto aktivitámmají lidé na celém světě možnost vidět a dotknout se reálných objektů,které byly svědky ztroskotání, a získat tak nový jedinečný vhled dolidských rozměrů této tragédie.      
http://web.libimseti.cz/eva115

Političtí kapři si svůj rybník nevypustí

Největší světoví superboháči jsou tak bohatí, že se jejich obrovský majetek nedá vůbec spočítat. Mezi superboháčem a běžným boháčem je tak velký rozdíl, jako bychom porovnávali desetikilometrovou trasu s centimetrovou úsečkou. Jeden sociolog zveřejnil zajímavou přednášku nazvanou Arogance financí. Je to přednáška na téma, kdo ve skutečnosti vládne světu, on nazval vládce planety diskrétní elitou. Mně ale tenhle název zní příliš diskrétně. Existuje spousta jiných názvů, jaké jim lidé dávají v internetových diskusích. Třeba: plutokracie, moneykracie, finanční oligarchie, kleptokracie, superboháči, óbrboháči, voldemorti, mezinárodní gangsteři a další jména. Mně připadá nejpřiléhavější nazvat je zloději a lháři. Nebo prostě jenom inteligentní paraziti. Protože oni nejsou jenom prostí neškodní superboháči. Nebo jenom prostí jednotliví psychopati. Nebo jenom prostí chamtivci. Oni se spolu spikli a zorganizovali se proti zbytku lidstva. Prostřednictvím svých dobře placených lokajů páchají na něm obrovské zločiny. Všichni tito mocní světoví superboháči spolu většinou spolupracují, jsou spolu evidentně domluvení. Mají mezi sebou dohody a rozdělené sféry vlivu, neválčí spolu navzájem. Naopak se jednotně proti lidstvu spikli, aby ho mohli ještě lépe paraziticky vysávat a libovolně s ním nakládat. Zkrátka a dobře, nikoliv proletáři všech zemí se spojili, ale učinili tak globální parazité. Jak to provedli? Jednoduše. Mají zde vystavenou pyramidu moci a bohatství. Čím větší superboháč, tím větší má moc a tím výše je postavený v pyramidě moci. Nižší superboháči musí logicky poslouchat příkazy těch vyšších superboháčů. Kdyby je neposlouchali, tak by je ti mocnější superboháči zničili. Ta vzájemná spolupráce mezi superboháči je už dnes i prostým okem viditelná. Když se chtějí například napakovat mezinárodní bankéři, stačí odborně vyvolat celosvětovou krizi, okrást tím široké masy obyvatel a ostatní superboháči s nimi drží basu, podporují je v tom. Nebo prostřednictvím MMF umí promptně bankéři zadlužit kteroukoliv jednotlivou zemi světa. Nebo například prostřednictvím přesně vybraných politiků umí beztrestně ukrást kdekoliv zlatý státní poklad, aniž má kdokoliv šanci se proti tomu ozvat. Když si chtějí přilepšit zbrojařské korporace, stačí vyvolat válku a nekonečný proud peněz se jen hrne. Vojenskoprůmyslový komplex, to jsou těsné vazby mocných zbrojařů s představiteli ozbrojených sil a státu. Tam především nemohou řadoví občané strkat svůj nos. I tajné služby superboháčům se vším bratrsky vypomáhají, jsou jejich poslušnými lokaji. Kdo víc zaplatí, tomu víc slouží. Nejmocnějšími globálními tajnými službami jsou CIA a Mossad. Všechny ostatní tajné služby jim podléhají, včetně ruských či čínských. Jak jsou CIA a Mossad mocní nám předvedli v roce 2001, když jen tak pro začátek, aby byla nějaká ta sranda, za bílého dne zbořili tři mrakodrapy i s lidmi. Jsou to skutečně velcí srandisti, mají velký smysl pro humor, když uvážíme, že i do nejhledanější budovy světa, do Pentagonu, vypálili díru, aniž by je přitom někdo zahlídl. Ten jejich velký smysl pro humor spočívá i v tom, že to vše vzápětí svedli na muslimy, letce amatéry. Ano, masivním masírováním mas pak následná celosvětová propaganda tvrdila, že to provedlo pár zaostalých jeskynních vousáčů s nožíky v ruce. Hned na to zločinná americká vláda tvrdila, že je potřeba utužit zákony a sebrat občanům plno občanských práv. A taky že je potřeba zakročit preventivně proti teroristům v Iráku a Afghánistánu. Masmédia s propagandou uspěla, po tomto obludném činu popularita zločince Bushe stoupla a mohl bez problémů začít válčit… Ale pokračujme, když si chtějí finančně přilepšit farmaceutické korporace, vynaleznou ve svých laboratořích prasečí chřipku a světová masmédia jim opět bratrsky vypomohou, rozpoutají kolem toho celosvětovou hysterii. Následně poslušní lokajové, sedící ve WHO, vyhlásí šestý stupeň ohrožení a miliardy za vakcíny se pak už jen hrnou do těch správných kapes. Je to takovýhle matematický vzorec: Prodejní politici, koupení vůdci v tajných službách, koupené špičky policie, koupené špičky v armádě, koupení šéfredaktoři, to je neomezená moc superboháčů. Smutné je, že ty své vrcholné lokaje si neplatí superboháči ze svého, ale musíme je platit my, daňoví poplatníci. My jsme ty neomezené zdroje, z kterých se to všechno hradí. My jsme ti otroci, co si musí paradoxně platit své vlastní otrokáře a pijavice, které libovolně vysávají celý svět. Investice do lokajů z našich daní se pijavicím vždycky stonásobně vrátí, zvláště když ty své poslušné šašky ani neplatí ze svých kapes, ale musíme je povinně platit my, daňoví poplatníci jejich novodobí nevolníci. Placení lokajové mocných superboháčů se dají rozdělit do dvou skupin. Tou první je pomocná elita, to jsou právě vrcholní politici, generálové vojsk, mocní šéfové tajných služeb, šéfredaktoři, určitá skupina globálních manipulátorů davů, tvářících se za seriozní vědce, ředitelé bank a korporací, prostě lidé, kterým byl účelově svěřen do rukou také velký díl moci. Ti všichni pomáhají vysávat masu daňových poplatníků, novodobých moderních otroků. Druhou skupinu lokajů bychom tak ani neměli nazývat. Protože to jsou lidé na mnohem nižší úrovni než „pomocná elita“. Nejsou bohatí a nemají moc. Tito lidé nejsou mocní, těm jde už jen o existenci, jen o přežití. Takže je můžeme prostě jen nazvat otroci. Jsou poslušnou masou z donucení, protože musí z něčeho žít. Oni si uvědomují, že když nebudou plnit příkazy shora, tak za vraty čeká na jejich místo mnoho nezaměstnaných nešťastníků. Mohou být vyhozeni na dlažbu a stejnou práci pak již neseženou a budou se potýkat s bídou. V současném mafiánském kapitalismu je modlou kapitál a ten má jediný požadavek jistý vysoký zisk. Proto musí být korporace krajně bezohledné, sobecké a amorální. A lidé jimi ovládaní mají být ve všem co nejposlušnější. Nejhorší společenskou skupinou nejsou prostí zaměstnanci, ale ta bohatá mocná pomocná elita. Protože bez ní by diskrétní elita byla bezmocná i s těmi svými nasyslenými horami zlatých cihel a ze vzduchu vyrobených peněz. Ke světovým vládcům dnes již patří i světové mafie. Jsou složeny ze zločinců, kteří se spolčili se superboháči, aby mohli neblaze ovlivňovat veškeré světové dění podle svých zločineckých představ. Disponují obrovským majetkem získaným z drog, zbraní a prostituce. Infiltrují se v mnoha státech až do nejvyšší politiky. Praní špinavých peněz je rozvinutým globálním průmyslovým odvětvím a je to třetí nejmohutnější odvětví celosvětového obchodu. Jen za nezákonné drogy se v celosvětovém měřítku vydává více peněz než za potraviny. Žijeme v absurdní době, kdy světu neomezeně a absolutisticky vládne „elita“ světových zločinců. Obyvatel planety je sedm miliard a 99,999 % světového obyvatelstva je vysáváno, týráno a ničeno 0,001 procentem diskrétní globální elity. Dynastie bankéřů, dynastie zbrojařů, dynastie farmaceutických korporací, olejářské dynastie, šlechtické a královské dynastie, globální mediální magnáti, neviditelní a naprosto utajení vrcholní vlastníci církve a církevní korporace, dále korporace Monsanto, drogový globální organizovaný zločin, spolupracující s globální tajnou službou CIA a Mossad, atd. Tato „elita“ jednou uspořádává v každém státě frašku zvanou politické volby. Tam má napravo i nalevo předem nachystány na volitelných místech poslušné politické figurky. Tyto ubohé prodejné figurky nevycházejí vstříc občanům, ale plní příkazy zadavatelů ze zákulisí. Občané slouží jenom k tomu, aby jako ovce naklusali k volbám a zlegalizovali vládu lokajů mocných. Demokracie ve skutečnosti nikde na světě neexistuje, světu vládne všude jenom globální kleptokracie! Samozřejmě nic nového pod sluncem, po celou zaznamenanou historii lidstva platilo, že se lidé dělili na vládce a ovládané. Vládci byli menšinoví superboháči, kdežto ovládaní byli většinoví chudáci. Takže celá historie je o tom, že menšinoví boháči manipulovali mořem chudáků. Dělali si s nimi, co chtěli, jak se jim zrovna zlíbilo. Paraziti si hověli ve svých palácích a lid na ně dřel. Kdykoliv se parazitům zachtělo, zahnali lid i do válek. Díky svému majetku měli své osvědčené nástroje, jak tu většinovou chátru a lůzu, udržet snadno na uzdě v područí. Stejné nástroje moci pochopitelně používají beze změny dodnes. To rozložení moci si můžeme namalovat jako pyramidu, kde 0,001 %obyvatel tvoří nejvyšší vládci světa. To jsou ti lidé, kteří mají v rukou globální moc a bohatství. To oni hýbají dobře ideologickými loutkami, dosazenými do všech klíčových míst na celém světě. Pravoleví politici tvoří zákony, jaké si přejí mezinárodní bankéři, nikoliv jaké chtějí ovládaní. Další nohsledi, policie, tajné služby, média, armáda, soudy a byrokracie kvůli velmi dobře placenému korytu, projevují také bezmeznou poslušnost a plní jakékoliv příkazy shora. Nezávislých občanů, kteří nikomu neslouží a jsou svobodní, je asi 10 procent. Tito občané, patřící mezi střední třídu, jsou však všemi směry dobře ohlídaní výše zmiňovanou sítí dobře placených poskoků, rozprostřenou nad nimi. Když třeba takový nezávislý občan napíše do televize, tak mu jeho názor nikde nezveřejní. Když se obrátí třeba na ombudsmana, naráží jen na fráze a nedočká se žádného kloudného vyřízení. Když se obrátí na poslance, je to totéž v bleděmodrém. Když jde třeba volit, smí vybrat vždy buď čerta, nebo ďábla. Když se obrátí na soud, čeká celé roky a prosoudí i kalhoty, aniž by co vyřídil. Když se obrátí na policii, rovněž se spravedlnosti nedočká. Do melounů a do politiky se nevidí, ale bezpečným vodítkem může být jenom pohyb peněz, platí pravidlo, že kdo má peníze, získává moc a kdo má moc, získává peníze. Lidé v zákulisí hýbají loutkami na drátkách, politiky, kteří se rozhodují v jejich prospěch, nikoliv v prospěch občanů, kteří je volili. Svět byznysu je ještě tvrdší než svět politiky, proto svět velkých peněz ovládají ze zákulisí loutkovodiči, bankéři a mocné korporace. Jen několik desítek nejbohatších mužů světa ”globálních vůdců” fakticky ovládá svět. Tito velicí parazité dnes rozhodují víc než mašinérie států o našem zaměstnání, hospodářském vzestupu, způsobech vnímání kultury, ba i naši morálce, protože jsou vlastníky nadnárodních společností a korporací, které jsou rozmístěny v celém světě. Většina lidí zastává názor, že superboháči hrají největší roli ve veřejném a hospodářském životě všech států, kde běžným občanům připadá jen postavení ovcí. Globální elita kontroluje všechno a kontroluje veškeré zahraniční vztahy. Tvoří a rozbíjí vlády podle své libovůle. Je neslýchané, že v současném svatě 0,001 % lidí vlastní 99% procent veškerého světového bohatství. Názory prostých občanů na demokracii jsou proto velmi pesimistické a skeptické, mnozí z nich říkají, že na demokracii může věřit leda tak někdo naprosto slepý. Oficiální masmédia kolikrát omylem různá zvěrstva i pravdivě zveřejní, ale tím to stejně všechno končí. Ti co vlastní obrovský majetek jsou prostě nepostižitelní a beztrestní. Bez peněz a dobrých advokátů jim dnes nelze vůbec nic dokázat. Dokonce nejen politici, či mafiáni všeho druhu dnes už se ani ti extremisté či teroristé kdekoliv na světě neobejdou bez hromady peněz. Vždy se najde bohatý sponzor a mecenáš, který má zájem jejich činnost financovat. Teroristi se prostě světovým superboháčům a jejich lokajům politikům, náramně hodí do krámu. Pod záminkou terorismu mohou čím dál víc osekávat občanské svobody a sociální systémy všem občanům. Extremní a nekontrolovatelný vzrůst vojenských komplexů je krajně nebezpečný. Nikdo totiž nedokázal, že má řadový občan nějaký vliv na poli obranné politiky. I tyto aktivity jsou odedávna vyslovenou doménou světové finanční oligarchie a vlastníků gigantických zbrojně průmyslových komplexů. Daňoví poplatníci jsou nepřetržitě klamáni, protože jsou od nich požadovány extrémně vysoké sumy, které vojenské a průmyslové korporace bezostyšně tahají z jejich kapes. Fondy, které by měly připadat do úvahy na pomoc “třetímu světu”, nebo které by případně mohly zmírňovat důsledky ekologické krize, zůstávají následkem toho citelně omezeny. Toto nepočetné, elitářské a internacionalistické uskupení přehlíží pravidla jakékoliv morálky, práva a spravedlnosti. To vede k opovrhování lidskou osobností, diktatuře a fašismu. Cílem je vytvořit celosvětový kontrolní systém, soustředěný v rukou nemnoha osob schopných ovládnout politické systémy jednotlivých zemí a pak vytvořit planetární hospodářský globální celek. Tento elitářský přístup však není ve skutečnosti nic víc než prachsprosté rozhodování za miliardy lidí na světě a usměrňování vývoje lidstva nikoliv k prospěchu této většiny, ale pouze této úzké skupiny. Pokud parazité napomohli již ke dvěma zničujícím světovým válkám, co může jiného než opět zlo, zahrnující v sobě i zkázu životního prostředí, či sebe sama, od nich lidstvo očekávat? Nejsprostší podstata těchto dvou světových válek a lépe řečeno naprosté většiny konfliktů a jiných válek totiž tkví ve snaze po prestiži, síle a bohatství, která je světovým superboháčům víc než vlastní. Jejich úzké zájmy jsou vždy privilegovány nad zájmy všech řadových lidí. Tyto oligarchie nikdy nepřipustí, aby vyšlo najevo, co je vlastně jejich skutečným zájmem. Budou se vždy snažit udržovat občany ve vědomí, že se derou za jistými vyššími principy, a to principy jako například státní svrchovanost, politická věda předstírá, že na tomto poli panují jisté neosobní síly, jako jsou například všeobecný lidský instinkt agresivity, který obvykle žene lidstvo do války. V tomto ohledu však politologové jen celou věc dále zamlžují. Války a krize úmyslně způsobuje globální elita. Že superboháči dokážou ovlivnit dění i v těch nejzapadlejších koutech světa se přesvědčujeme na každém kroku. Žádná aktivita se bez nich neobejde. Tajné služby vypracují “scénáře”, které se často do puntíku v určité zemi zrealizují. Tam kde mají vypuknout “revoluce”, tam taky vypuknou. Proti zvůli peněžní moci je dnes i svobodný internet slabý a bezbranný. Uvědomme si, že tato moc slouží pouze svým vlastním potřebám a nesleduje žádné vyšší cíle. Pro globální elitu jsou ostatní lidé na zeměkouli něco jako bezvýznamný hmyz. Jsme pro ně jen zdroje moci a bohatství. Jsou již tak mocní, že dejme tomu, kdyby se někomu náhodou zachtělo přenést Pražský hrad s chrámem svatého Víta na svoje soukromé sídlo, budou ho tam i rychle mít. A to třeba i za podstoupení rizika války v naší zemi. Teprve na jejich rovině moci a jejich privilegií, začíná pro ně pojem člověk. Výkonným orgánem tohoto zločinného organizovaného hmyzu je MMF. Kdyby tohoto hmyzu nebylo, svět a planeta by byla úplně někde jinde, než kde je dnes. Zaostalé rozvojové země by byly dávno rozvinuté, obyvatelstvo vzdělané a spokojené. Existuje nějaké řešení, jak z této šílené situace ven? Takzvaná sametová revoluce v listopadu roku 1989 odstartovala sice konec socialismu, ale revoluce to rozhodně nebyla. Byl to ve skutečnosti promyšleně řízený převrat shora. Tomuto převratu by nejlépe slušel název komunistický puč číslo dvě. První komunistický puč se odehrál roku 1948, kdy po Vítězném únoru uchvátili českoslovenští komunisti pod vedením moskevských soudruhů veškerou moc ve státě. Jakmile se chopili moci, ukradli kapitalistům majetek a zestátnili ho. Pak jim ovšem trvalo celých čtyřicet jedna let, než pochopili, že socialismus je slepá cesta vývoje, která nikam nevede. Nejvyšší moskevští soudruzi se rozhodli socialismus zrušit. Místo neproduktivní komunistické ideologické totality se rozhodli nastolit mnohem výnosnější kapitalistickou peněžní totalitu. Bylo nutné vybudovat jiný typ společnosti, o něco víc zdánlivě svobodnější, aby si rozšířili zpět větší prostory „ ke globálnímu podnikání“. Věru jsme netušili ve tvrdě hlídané komunistické totalitě, jak je ve skutečnosti snadné ze dne na den změnit režim. Zazvonil zvonec a komunismu byl konec. Byla to tenkrát vzrušující doba. Účelem je zde naznačit, jak jsme byli tenkrát neuvěřitelně naivní a politicky nevzdělaní. Nadšení naivní občané ani v nejmenším netušili, že se jen zúčastňují velké frašky a velkého podvodu. Že v budoucnu budou svědky rychlé metamorfózy komunistů na bohaté kapitalisty. V Prognostickém ústavu byli již nachystáni budoucí lídři země. O těchto prognosticích jsme pak měli čest v budoucnosti ještě hodně uslyšet. Prognostik Klaus se stal předsedou ODS a ministrem financí. Prognostik Zeman se stal předsedou ČSSD a předsedou vlády. Prognostik a komunista Dlouhý se stal předsedou ODA a ministrem hospodářství. Po celé zemi vznikala Občanská fóra a v Praze bylo ustanoveno jejich Koordinační centrum. Klausova kupónová privatizace se uskutečnila v letech 1992-1994 a Klaus řekl, zhasněte světlo, bude se ve velkém krást, řada miliardových tunelů, na nichž tratili jako vždy pouze řadoví občané, bezdůvodně se odpustil i velký dluh Rusku. Způsobené škody však musel jako vždy zaplatit daňový poplatník. Od sametového puče se systematicky jen profesionálně lže a krade ve velkém, logicky je dneska republika rozkradená a zadlužená. Komu ten víc než bilion náš stát vlastně dluží? Kdo ty rozkradené peníze používá? A k čemu? A jak je možné, že pár domluvených ekonomických parazitů, strategicky rozmístěných na nejdůležitějších místech na světě, dokáže ovládnout miliardy bezmocných lidí? Lidé jsou dnes manipulováni dezinformacemi. V důsledku anonymity světové politiky došlo k další významné skutečnosti, vlády států se staly bezcennými, ztratily smysl, protože se vytvořil nový mocenský trojúhelník: finanční kapitál, tajné služby a zločinecké organizace. Všechny vlády jsou tomuto trojúhelníku podřízené. Výsledkem „Sametové revoluce“ je stav, kde nikdo nenese odpovědnost. Skutečnou politickou a ekonomickou moc od samého počátku měli „hybatelé“, kteří se nepohybovali na veřejné scéně. Nikdo je „nevolil“, proto nemohou být voláni k odpovědnosti. Dnes ovládají rozhodující objem majetku, úkolují média a přes své loutky dělají politiku. Trhněme, co můžeme a ty si občane, trhni nohou! Politika a peníze jsou spojené nádoby, takže bez peněz do politiky radši vůbec nelez. Hybatelé vědí, že budou za své věrné služby v budoucnosti bohatě odměněni, že za svou dobře odvedenou špinavou práci potom obdrží výnosnou trafiku. Hybatelé pak bystře začnou hýbat státním majetkem směrem do kapes svých sponzorů, takže se jim ta počáteční investice do strany skutečně bohatě vyplatila. Poslušní kariéristé, kteří v parlamentní straně nahradili původní idealisty, pak ve straně odhlasují cokoliv jako jeden muž, jen aby se rovněž dostali k lizu. Stranický systém je perfektně vymyšlený podvod na voliče a jde jenom o to jak tunelovat profesionálně státní kasu. Sliby se slibují a blázni se radují. Stranický systém je podvodný i z mnoha dalších důvodů. Když vládne pravice, vymlouvá se, že ji brzdí levice. Když vládne levice, vymlouvá se, že jí brzdí pravice. Nikdo není za nic zodpovědný a nikdo si nejde sednout za katr ani za vyslovené miliardové rozkrádačky a kriminální činy. Je na první pohled viditelné, že ve skutečnosti v pravici i levici řádí domluvení mafiáni, kteří si beztrestně přehazují do vlastních kapes miliardy ze státních zakázek, jak se jim zlíbí. Jejich jediným cílem je co nejvíc okrást daňové poplatníky. Pro veřejnost hrají jen divadélko, ale ve skutečnosti celých těch 21 let neomezeně lhali a kradli. Když takový ideologický stroj sestavíte, uvedete do pohybu a jako hlavní princip jeho jízdy nastavíte tunelování státu, tak on rychle jede. I když by všichni věděli, že směr je špatný, nevzpříčí se nikdo. Do čela státu se dostávají jenom ubohé ideologické figurky, které jsou předem v zákulisí odsouhlaseny a schváleny a to již před volbami. Mezi komunistickými volbami a dnešními demokratickými volbami tak není vůbec žádný rozdíl, obojí je stejná volební ubohá trapná fraška. Jak můžete být pořád tak naivní? Stačí přece jenom pár správných zasvěcených parazitů umístěných na správných klíčových místech a můžete volit, koho chcete, stejně se tam umístí jen ti, co tam umístěni být mají. Ambiciózních a bezskrupulózních parazitů je nachystáno do zásoby nepřeberné množství. Nasraný lid žádá výměnu prezidenta, ale no jistě, vymění ho za ještě horšího a bezcharakternějšího prezidenta. Klíčová otázka pro mne v jakémkoliv systému je postavení občana vůči moci. Jestli je občan v rámci správy svých věcí vydán moci na milost a nemilost jako nesvéprávná bytost, tak pak mne v této společnosti vůbec nezajímá, jestli tato moc o sobě mluví jako o pravici či levici. Zatímco na straně druhé, pokud by právě občan byl rozhodujícím činitelem při správě svých vlastních věcí a naopak stát mu poskytoval jenom dokonalý servis, tak pak by mne vůbec nezajímalo, kdyby toto skutečné osvobození člověka bylo hlásáno pod nějakou podivnou nálepkou. Mne vždy zajímá profesionální práce, nikoliv rvačky mezi politiky a podnikateli. Tyto jejich manipulace s veřejností a šachové rošády zpravidla pouze slouží jen jako ubohé naivní divadélko pro širokou veřejnost. To proto, aby měla pocit, že se ve vysoké politice nalézají i kladné správné postavy. Každá ideologická strana je zločineckou tajnou fanatickou organizací. Mluví se o vůdci té či oné strany, jakýkoliv princip kultu osobnosti je neslučitelný s principem přirozené demokracie, který předpokládá rovnost občanů. Skutečná demokracie nemůže být budována na systému politických stran, protože dosud existující systémy stranického parlamentarismu, fungující na základě nepřetržitých konfliktů a hádek mezi různými oligarchickými skupinami, se stávají čím dál tím více zastaralé. Znečišťování prostředí, nezaměstnanost, rozpad rodiny, vymírání, fundamentalismus, narkomanství, kriminalita, organizovaný zločin, etnické konflikty, to všechno volá po nápravě. Ale současné politické systémy, včetně toho, čemu se říká ”západní demokracie” zůstávají vůči všem těmto problémům netečné a jenom se mezi sebou perou o koryta a moc. Je nabíledni, že z hlediska podniku, stejně jako z hlediska společnosti, spolupráce je vždycky výhodnější než konflikt, protože dovoluje racionálně využívat prostředky a vyhnout se ztrátám, které sebou nevyhnutelně každý konflikt nese. Čím ostřejší konflikt, tím větší ztráty. Nejhorší konflikty ze všech války mívají za následek miliony mrtvých a zničení obrovských materiálních a kulturních hodnot. Apatie lidí, která kdysi za komunistů vyplývala z toho, že nemá cenu se v ničem angažovat, protože je člověk naprosto bezmocný a stejně nic nevyřeší, dnes vyplývá z jiného strachu. V totalitním systému byl producentem strachu všemocný stát, v demokratickém systému jsou to zase ekonomické mafie. Snad jednou přijde revoluce, která odstraní nynější politické dinosaury a nahradí je spoluprací všech občanů? O tom, že politika a peníze jsou spojené nádoby, není žádných pochyb. Vždyť jenom volební kampaně politických stran i prezidentů stojí obrovské peníze. V tržní ekonomice je možné prodat a koupit vše i politiky. I oni se stávají pouhým zbožím na prodej. V době, kdy nezbytnou podmínkou volebního úspěchu je nákladná volební kampaň, je také zřejmé, že státní přípěvek za získané hlasy žádnou stranu nemůže vytrhnout. Propojení obchodu a politiky vytvářené vazbami vzájemných protislužeb a úplatků je největším vrahem pravé demokracie. Mezi sponzorováním politiky a obyčejnou korupcí není žádný rozdíl. Kterýkoli majitel inzertní kanceláře potvrdí, bude-li upřímný že mezi prodejem politika voličům a prodejem výrobku spotřebitelům není rozdíl. A tohle že má být demokracie. Vnucovat někomu zvenčí nějaký program nebo reprezentanty, kteří budou na reprezentování pravděpodobně především budovat vlastní kariéru, což je hlavní snahou každé politické strany to je psychické znásilňování, proti kterému se většina občanů nemůže bránit. Skutečná demokracie nemůže být proto nikdy nepřímá, nýbrž pouze přímá, bez deformujícího filtru politické strany. Pokud se Vám zdá, že všude za vším vidím jen samé spiknutí, ale ano přesně tak to je. Svět je řízen spiklenci a historie je nepřetržitě falšována. Málokdo si uvědomuje, že technologie moci je tak dobře propracovaná, že z toho není úniku. Čili situace je ta, že ať volí občané, koho volí, tak výsledek je vždy takový, jak to mocní potřebují. Když zvítězí pravice, tak začne provádět nepopulární opatření namířená proti lidu a levice v opozici řve jako tur a lidu se zastává. Když zvítězí levice, tak začne provádět samé nepravosti a rozkrádat co se dá a pravice v opozici řve jako tur, jak skvěle by vše napravila, kdyby byla u moci. Skutečná pravda ale je taková, že v pravici i levici jsou instalování předem v zákulisí schválení hajzlové a lid může volit, koho chce, nikdy nedopadne dobře, lid prohrává bohužel pokaždé. Když pozorujeme politiku z tohoto úhlu, tak najednou člověk dobře chápe všechny ty děje, které se odehrávají ve vrcholné politice. Jak je možné, že ve Švýcarsku přímá demokracie již tolik desetiletí bezvadně funguje? Jsou snad Švýcaři nejchytřejším národem světa? Ne, tak tomu zajisté není. Důvod je ten, že vládci světa si přímou demokracii nepřejí. Radši nás dál budou klamat podvodným stranickým systémem. Čili nejen u nás, ale na celém světě by se měl zrušit podvodný, zkorumpovaný pravolevý stranický systém a místo něho by se měli ucházet o post do poslanecké sněmovny, do vlády a na funkci prezidenta občané sami za sebe. V době kdy existuje internet, už dávno měly všechny civilizované státy přejit na moderní elektronický způsob hlasování. Kde by bylo možné s pomocí internetu používat přímou demokracii. Je neuvěřitelné, že v době, kdy je internet ve všech sférách života již neodmyslitelnou součástí všech procesů tak jen volby se uskutečňují pořád krajně zastaralým způsobem, jako v 19. století. Třeba bankovní systém si již bez internetu neumíme vůbec představit. A i taková banální věc jako je sázení sportky má rovněž dokonalý on-line servis, jež umí zaznamenat každý tiket sázejícího. Jen volební systém, který je pro občany nesrovnatelně důležitější, dodnes nic podobného nemá, protože jak známo, kapři si svůj rybník nevypustí. Pád feudalismu kdysi otevřel cestu k bohatství a moci podnikavému jedinci i z řad nešlechticů. Parlament nahrazoval nebo postupně omezoval dříve absolutní moc panovníka. Zpočátku šlo ovšem o parlament stavovský, tj. kolektivistický. Během devatenáctého století začala být vláda stavů nahrazována vládou politických stran instituce mnohem více individualistické, než byl stav. Avšak ani strany se nestaly a nemohly stát nositelem skutečné demokracie. Vytvořily oligarchické vlády, které se dříve nebo později v procesu dále postupující individualizace musely víc a více dostávat do konfliktu s požadavky jednotlivého občana. Tento proces se začal zrychlovat zejména po druhé světové válce. To co se dnes běžně nazývá demokracií, ve skutečnosti žádná demokracie není. V dnešní tržní době, kdy se kdekdo snaží trhnout, co se dá, kdy ani kuře nehrabe zadarmo, se těžko věří mocným korporacím a firmám, které tvrdí, že za sponzorování politiků nic nechtějí. Všichni víme, že chtějí. Mají zájem o různé privatizace či různé výhodné státní zakázky takže miliardy se pak do jejich privátních kapes z daní nás všech daňových poplatníků jen hrnou. Lobbistickým firmám stačí i to, když se jim podaří například získat v parlamentu či ve vládě dostatek hlasů pro to, aby byl prosazen návrh, který vyhovuje jejich potřebám. I všude v zahraničí patří takto zaměřené společnosti mezi časté sponzory politických stran. Nejen stranický systém, ale i zastupitelská demokracie je tedy vědomě nastavený podvod. Protože veškeré parametry jsou úmyslně nastaveny tak, aby zkorumpovaní politici byli všemocní, neodvolatelní a nepostižitelní. Zatímco lid je totálně bezmocný, nemá jedinou páku, jak ty vládnoucí organizované zločince nahoře ovlivnit či usměrnit. Žádná teorie, žádný příslib, žádná morálka, žádná sebelepší vůle, žádné náboženství nemůže udržet moc v mezích. Proti moci bohaté diskrétní elity musí nastoupit zase jen jiná moc. Moc aktivních mas lidí. Pokud nebude každý jednotlivý člověk mít možnost být v politice aktivní, pak mohou lidé jen bezmocně tupě zírat, jak tento svět ovládaný zločinci jde vstříc své zkáze. Všichni lidé si musí hlídat svůj kraj, svou zemi, svou vládu a u politiků musí dávat bedlivý pozor nikoliv na jejich krásné řečičky, sliby, či jednotlivé bezvýznamné kladné činy. Mnoho lidí v dnešním světě již chápe, že vláda mafiánské byrokracie je totalita, která se zcela vymkla občanské kontrole. Pokud mi není lhostejný osud společnosti, ve které žiji, nemohu se odevzdaně účastnit toho loutkového divadla, zvaného zastupitelská demokracie. Ale musím naopak prosazovat ty hodnoty a jejich nositele, které budou směřovat k prosazení přímé demokracie. V komunismu jsme byli ovládání svatou totalitou, ale teď jsme pro změnu ovládáni jiným druhem totality totalitou politických dezinformací. Nežijeme v demokracii, ale v ekonomické kleci, kde vládnoucí moc kontroluje sama sebe. Hrozí reálné nebezpečí, že se v blízké době vše zvrhne a vše vyústí v politický extremismus, beznaděj, bezohlednost a brutalitu a v konečném stádiu ve válečný chaos a na závěr v celosvětovou totalitu ve stylu filmu 1984 od George Orwella. Nové věci se těžko prosazují a zvláště tehdy, když si to vládci světa nepřejí. Kdo drží centrum, ten drží moc. Tito vládci mají svůj vlastní specifický zájem na zachování systému, kterému vděčí za svou existenci, a proto potlačují, zamlčují, překrucují a bagatelizují veškeré informace a hlasy debatérů, snažících se odhalit jejich pravou podstatu. Východiskem, jak z toho marastu ven, je nejít hromadně k volbám! Proč parazitická menšina vládne většině? Kdyby volby mohly něco zásadně změnit, tak už by je dávno elita zrušila. Odjakživa platilo, že králové a absolutističtí vládci odměňovali své vazaly a trestali neposlušnost. Ale prý údajně nemáme absolutistické vládce. Že prý všichni ti neomezeně vládnoucí parazité slouží lidu. Kapitalismus, do kterého nás naši výrazně pravicoví myslitelé s výrazně komunistickou minulostí vedou, je řízen zákony trhu, penězi. V návaznosti na boj starých struktur o majetek a moc se nejvíce rozvinuly všechny způsoby boje o peníze. Představitelům moci v podstatě o veřejné blaho vůbec nejde. Nejlepší předpoklady k realizaci zde má jakýkoliv nový totalitní systém. Celosvětová pavoučí síť tajných služeb rozprostřená po celé zeměkouli je v rukou superboháčů. Vojenskoprůmyslový komplex je v rukou superboháčů. Světová masmédia jsou v rukou superboháčů. Armáda i policie jsou v rukou superboháčů. I světová náboženství jsou v rukou superboháčů. Temné, tajemné spodní proudy jsou pro vysokou politiku daleko důležitější než to, co vidíme na povrchu. Čím dál víc je zřetelnější, že ve vysoké politice si normální smrtelník ani neškrtne. Autentický, slušný člověk, který by tam byl čistě jen sám za sebe, nemá šanci. Vždy to musí být něčí dosazený agent, nebo bílý kůň nějaké korporace, která ho do funkce protlačí, aby jim pak mohl poctivě sloužit a prosazoval jejich finanční zájmy. Velkou hrabivost těchto lidí bych snad dokázal pochopit, kdyby žili na Zemi alespoň 800 let. Jenže oni také žijí sotva nějakých 80 let. A přesto pod sebe zcela nelogicky hromadí majetek jako by tu měli být věčně. A většina z nich kvůli mamonu jsou schopni dopustit se jakéhokoliv zločinu. A jejich dobře placení lokajové, kteří vnucují milionům lidí život v nespravedlnosti, ve lži, v hanbě a bídě, si zaslouží ještě větší opovržení. Politika je vysoká hra o vysoké peníze, proto ekonomické zájmy různých bohatých skupin vždy vítězí nad zájmy širokých mas lidí. O peníze jde až v první řadě. Všichni jsme poznali praktiky komunistické oligarchie s jejich zrůdnými nomenklaturními klasifikacemi lidí. Všudypřítomná monitorovací zařízení umístěná prakticky všude. Fungují nepřetržitě, aby ty mocné nahoře v případě potřeby informovala o každém kroku nepohodlných osob. Koneckonců i jen pouhé vlastnictví mobilu usnadňuje šmírování o veškerém našem pohybu. Mafiánské praktiky rychlým tempem vítězí v celém světě. Všechny druhy totalitních režimů mají jednu věc společnou: bez peněz se diktátoři neobejdou ani náhodou. Bez nich by svou neomezenou moc neudrželi, bez ohledu na to, pod jakou nálepkou vládnou. Ty peníze jsou totiž potřeba především na silný represivní aparát, aby tu chudou chátru udrželi na uzdě. Co dokáže totalitní režim, jsme všichni poznali na vlastní kůži už za komunistů. Vládnoucí oligarchie si na davy chudáků pořídí především silnou a bohatou byrokracii a policii. Členové policie a byrokracie sami sebe omlouvají tím, že jsou pouze státní zaměstnanci, že pouze za malý plat plní své povinnosti k tomu, kdo je zaměstnal. Totalita probouzí v lidech jejich negativní vlastnosti jako je lidská zbabělost, udavačství, degenerace morálky a je postavena na neomezené nelidské policejní zvůli, sloužící jako mocenský nástroj k zastrašování bezbranných. Totalitní režimy dokážou zázraky. Moc se podobá pyramidě, v jejíž špičce je soustředěna veškerá moc v rukou úzké skupiny velmi bohatých lidí. Úzké skupině bohatých lidí věrně slouží zkorumpovaná policie, soudy, armáda, byrokratické úřednictvo i tisk. Justice v totalitě je katastrofální, protože všechny zákony jsou nástroji mocných, jimiž utlačují lid a soudci nejsou ničím víc než výkonnými pomocníky vládců. Policie je rovněž všemocná, sbalí každého občana prakticky kdekoliv a za cokoliv. Cílem všech vlád je udržet lid v hluboké nevědomosti, aby mohli co nejpohodlněji vládnout. V každé totalitě si lidé prožívají orwellovský zážitek světa, v němž lež je státní doktrína a historické události se falšují jen pár let po jejich uplynutí. Proto se zákonitě v totalitním systému hodně lidí mění v profesionální parazity. Hospodářství se v každé silné totalitě, kde je všechno hlídané, obvykle později zhroutí, protože co se nemůže svobodně rozvíjet, to zaostává. Lid čím dál víc chudne a je čím dál víc nespokojenější. Nemocné tělo nakonec zmírá vysílením. A když už lidé nemají ani co jíst, pak už nepomůže ani silná policie. Nastává výbuch nespokojenosti. Věděli jsme, že jsme bezbranní, že proti nám stojí nebezpečný svatý vlk, proti kterému nemáme šanci. Dnes žijeme v nebezpečné dezinformační iluzi, že bezbranní nejsme, že se můžeme rovnocenně demokratickému vlku bránit. Ale není to pravda, jsme stejně bezbranní jako předtím. A je to o to záludnější, že svého nepřítele neznáme, demokratický vlk je schován v rouše beránčím. Když je střední třída patřičně oslabena, teprve potom totiž mohou superboháči a mafiáni neomezeně a nerušeně vládnout, krást a tunelovat, přičemž tzv. pravice i levice těmto mocným slouží. Úředníci dusí obyvatelstvo spoustou nesmyslných příkazů, vyhlášek a nařízení aby lidé neměli čas zabývat se politikou. Soudy a policie se tváří jako nezávislé ale nepracují, tak jak mají. Zatímco malý zlodějíček je okamžitě lapen a odsouzen protože na chudý lid musí být přece přísnost, tak velcí političtí zloději, co ukradnou miliardy, ti se jenom smějí, protože jsou nepostižitelní a mají často i imunitu. Nikdo není nikdy potrestán. Další zákonitostí, která platí pro všechny státy světa je, že: čím více se vyskytuje v kterém státě korupce, tím míň je ten stát demokratický. Korupce je skutečným nebezpečím pro všechny státy světa, protože organizovaný zločin manipuluje s miliardami dolarů. Všechno tu souvisí se vším a nikdo nemá čisté ruce. Pseudodemokracie je také typická tím, že nechá lid, ať si svobodně žvaní na internetu, o čem chce a nadává si, na co chce, ponechává mu svobodu slova, netrestá ho za to jako v totalitě ale to je vše, k nápravě kritizovaných jevů nikdy nedochází. Většina lidí se musí živit normální prací, platy těchto vrstev obyvatel jsou tak mazaně vypočtené, že akorát stačí na nuznou obživu rodin a placení složenek. Úmyslné zvyšování různých drakonických pokut a exekutorských sankcí má také přimět občany k poslušnosti. A strach propuštění z práce je nejúčinnější nástroj udržující většinu obyvatel v závislosti na svém zaměstnavateli a tedy pokorné poslušnosti. Málokdo má totiž odvahu veřejně a kriticky vystoupit a nastavovat vlastní krk za druhé i za cenu vlastní nezaměstnanosti. Ze všech uvedených informací jasně vyplývá, že demokracie neexistuje nikde na světě. Lidé na celém světě žijí v totalitě, demokracie neexistuje v žádném státě světa. Ze všech argumentů, které jsem v této kapitole vyjmenoval, jasně vyplývá, že celá zastupitelská demokracie je švindl nebývalých rozměrů. K vládnutí se dostanou vždy jen ti lidé, kteří se tam dostat mají, kteří jsou předem zákulisními vládci světa pečlivě vybraní. Svět v současnosti stojí na velké křižovatce: buď bude lidstvo v nedaleké budoucnosti totálně zotročeno, nebo bude prosazena přímá elektronická demokracie, v které bude většinová společnost konečně zbavena svých krutých válečnických tyranů a začne si vládnout sama. Nejspíše ale svět logicky ovládne umělá inteligence a roboti, člověk opustí nerad rychle města a vesnice a začne lovit zase oštěpy zvěř a žít uboze jako lovná zvěř, kterou budou roboti v lovné sezóně lovit, aby regulovali správně naše početní stavy.
http://web.libimseti.cz/GVKB

Lék na duševní problémy

Největším problémem člověka jsou jeho duševní problémy, které zde jsou už od vzniku naší lidské kultury mnoho tisíc let, lze říci to, že čím více je člověk kulturní a civilizovaný, tím větší má i duševní problémy a duševní nemoci se kterými si neví rady. Velmi dlouhou dobu se mnoho zabývám hledáním léku na duševní problémy a mnohdy si připadám, jako kdybych hledal marně a naivně malou jehlu ve veliké kupě sena. Vše v nás a okolo nás to je jenom svět informací a informace všemu dávají řád a systém, z informací je složen; vesmír, příroda, člověk, inteligence, civilizace, internet, program, umění, věda, atd. Svět informací je jako veliké moře a člověk je schopen vnímat jenom malou kapičku z tohoto velikého moře, klasický starý výrok "vím, že nic nevím" tento problém přesně bohužel postihuje. Mnozí lidé si naivně myslí, že naše lidské poznání je v současnosti již dokonalé, z dálky to může tak skutečně vypadat, ale to je jenom naivní iluze. Největším problémem informačního systému je to že je on živý a tím se neustále rychle mění, dvakráte nevstoupíme do stejné časoprostorové informační řeky, v tom ten problém je. Dejte mi pevný bod ve světě informací a dokážu zázraky, to by bylo možné prohlásit, protože takovýto pevný bod nikdy nebyl a nikdy nebude! Každý živý informační systém mění svoje okolí a okolí zase mění informační systém, vše zde souvisí se vším, nic zde není od ničeho oddělené. Je vůbec možné to, aby existoval univerzální lék na duševní problémy? Pokud máte staré auto tak jej už neopravujete a koupíte si nové auto, stejně se to musí i udělat s člověkem kdy se budeme jenom klonovat a místo mozku budeme mít počítače s umělou inteligencí. Starý model člověka už bohužel není možné nijak zdokonalit a opravit, moderní doba si žádá moderního člověka, který se dokáže velmi rychle přizpůsobit technické civilizaci a bude schopen optimálně komunikovat bez problémů s roboty a globální umělou inteligencí. Díky bohu se smát druhým mohu, tak to je že ten druhý blázen je. To je pro současného člověka jediný jednoduchý lék, který nic nestojí a skutečně pomáhá, protože mu dojde to, že žije v blázinci mezi blázny.
http://web.libimseti.cz/GVKB

Správný novoroční projev 2012

Práce proměnila opici v člověka, logicky bez správné práce se z člověka stává sobecká svině s korunou na hlavě. Co je to správná a chybná práce? Ze správného díla spatříme správného tvůrce, správná práce je spojená se správným dílem, ze kterého má tvůrce i jeho okolí radost protože díky této práci se tvůrci a okolí lépe zde existuje a je zde dostatek jistoty pro vše, co zde pracuje správně. Existuje zde tedy správný a chybný tvůrce a je jenom na nás, abychom dokázali poznat, kdo je zde správný tvůrce, a kdo je zde sobecká svině, která na nás parazituje, protože ona ubohou sobeckou sviní je. Jde o to, abychom poslali sobecké svině do pracovních přeškolovacích táborů, kde se pod odborným dohledem přeškolí na správné tvůrce, pomocí toho že se jim vyčistí mozek od ideologických dezinformací a posílí se jejich líné tělo manuelní prací, pod širým nebem a nebude zde již konzumace drog (kofein, alkohol, tabák, tvrdé drogy, prášky na nervy, atd.) které tělo a duši poškozovali. Každý rok v den narození člověka zde budou testy na správnou pracovitost a ten kdo v testech neuspěje, bude automaticky přemístěn do přeškolovacího tábora, kde se z něj stane správný tvůrce správných hodnot, mnoho sobeckých sviní v přeškolovacích táborech nesloží náročné zkoušky a tak zde brzo vyčerpáním zemřou, jejich tělo bude hozeno do moře, aby nakrmilo hladové ryby. Testy na pracovitost se budou dělat u každého člověka od 7 do 70 let. Jistota to jsou základy, správná práce to je dům, myšlení to je střecha domu, o tom to zde od stvoření člověka evolucí je. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je. Vše zde bylo evolucí vyrobeno a výchovou nastaveno, pokud něco nefunguje, musí se to opravit nebo vyměnit a současné sobecké svině správně nepracují a tak se musí postavit přeškolovací tábory, kde budou sobecké svině od 7 do 70 let a specialisté se zde budou pečlivě starat o to, aby se každá sobecká svině rychle naučila správně pracovat a nebyla už sobeckou sviní. Nestačí být u správné práce jenom tělesně silný a duševně silný, je zde třeba být i profesionálně silný, ve svojí správné specializaci. Moderní společnost potřebuje specialisty, co správně pracují a tak přinášejí sobě a společnosti veliký užitek. Jak si to zde uděláme takové to zde i budeme mít, je třeba už konečně se naučit oddělovat to správné od toho co je chybné i kdybychom museli globální sobeckou elitu a všechny sobecké celebrity poslat na dlouhou dobu do přeškolovacích národních táborů, aby se zde naučili správně pracovat a přestali na nás sobecky jako svině mnoho ekonomicky parazitovat.
http://web.libimseti.cz/GVKB

Jak zvládnout životní problémy

Po celý život musíme zvládat životní problémy, někdy se nám to daří a jindy se nám to nedaří, některé problémy jsou jenom naše soukromé a jiné problémy již nejsou soukromé a týkají se mnoha lidí. Přicházíme, spatřujeme a řešíme problémy, některé problémy mohou být dlouhodobé a tak je řešíme velmi dlouhou dobu, jiné problémy jsou krátkodobé, jsme po narození obrazně hozeni do moře a musíme v tomto moři z problémů plavat, abychom se v problémech neutopili, mnohdy si naše problémy bereme i do našich snů. Problém je obrazně jako početní příklad který musíme vypočítat, jde o to že jej musíme vypočítat rychle a správně, což je bohužel problém. Nejčastějším problémem je že něco nemáme a snažíme se to získat, v našem toužení po tom co nemáme, je naše veliké a časté soužení které nám způsobuje deprese. Veškeré zlo v nás a okolo nás je zde díky tomu, že máme problémy a ty se snažíme pomocí zla i řešit, když problémy nejdou vyřešit po dobrém, snažíme se je vyřešit po zlém. Pokud zde má to co je veliké, problémy s tím co je malé, tak většinou k vyřešení problému použije násilí, je snadné násilím problém vyřešit, násilí můžeme i použít proti sobě a spáchat sebevraždu. Naivní děti unikají do snů a pohádek, kde je možné problémy řešit pomocí kouzel a zázraků, je snadné odmítnout realitu a uniknout před ní do světa kde není realita, v současnosti mnoho lidí před realitou uniká do světa závislosti na chemických látkách, které nám dávají na krátkou dobu možnost zapomenout na naše problémy a potom nás zpět do problémů uvrhují a tím bohužel velikou závislost způsobují a veliké zisky z toho má stát a výrobci i prodejci těchto chemických návykových látek. Vše v nás a okolo nás, to bylo technicky nebo evolucí vyrobeno a nastaveno k tomu, aby to zde něco konalo a plnilo nějaké úkoly, to co bylo vyrobeno a nastaveno, se musí kontrolovat a potom opravovat a vyměňovat, pokud se něco neopraví a nebo nevymění, tak to může být zdrojem mnoha problémů. Kontrola která zajišťuje funkčnost je spojená s násilím, pokud v přírodě je nějaký živý systém chybný, tak jej kontrola odhalí a zlikviduje, díky tomu příroda funguje, člověk se od pradávna snaží o to abychom se od přírody odlišili a tak nelikvidovali nefunkční jedince, nebo nefunkční zákony a normy. Logicky následkem je nefunkční kulturní civilizace, kde se mnoho všude lže a krade, což má za následek; války, hladomory, epidemie, ničení přírody, mafie, sekty, terorismus, fanatismus, cenzuru, byrokratismus, centralismus, atd. Vše je jenom o příčině a následku, každý problém má i příčinu proč zde je, mnohdy příčiny problémů i známe, ale není v našich silách a možnostech tyto příčiny odstranit. Máme jenom to co máme pod správnou neustálou kontrolou, pokud pilot letadla ztratí kontrolu nad letadlem, tak letadlo havaruje, proč jsme ztratili kontrolu nad světem kde žijeme? Je to díky tomu že jsme se opili výhodami které nám konzumní společnost poskytuje a v tomto stavu opilosti jsme zapomněli mít vše zde pod kontrolou, tak jsme havarovali a máme ekonomické a politické globální problémy. Dobro je zde díky zlu, to co je zde nekvalitní a chybné to se musí odstranit i kdybychom měli z vedoucích míst odstranit mnoho řiditelů a prezidentů, co jsou nekvalitní a chybní, nemůžeme si dovolit být dobří k tomu, co je chybné a nekvalitní jinak se utopíme v životních problémech. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je. Dokud ten druhý zde bude sobecká svině, do té doby zde budeme mít i mnoho životních problémů a tak budeme konzumovat i mnoho drog a léků na hlavu, abychom aspoň na krátkou dobu před problémy uniknuli. Ten druhý je sobecká svině díky tomu, že má mnoho životních problémů a snaží se tyto problémy řešit tím že je sobeckou sviní. Jak si to zde uděláme takové to zde i budeme mít, je třeba zavést konečně globálně elektronické obojky napojené na elektronické dispečinky a potom zrušit; peníze, vlastnictví, výhody, tituly, jména, soukromí, jistoty, školy, byrokraty, politiky, kněze, podnikatele, celebrity, umělce, atd. Ten kdo nebude poslouchat každý den elektronický obojek bude automaticky eliminován, protože nebude kvalitní součástí elektronické společnosti, která umí řešit svoje problémy díky elektronice a kontrole.
http://web.libimseti.cz/GVKB

Zdravé je to co je aktivní

Současná kulturní civilizace je velikou nemocnicí, protože je zde málo tělesné a duševní aktivity, což vede k tomu, že je zde mnoho duševních a tělesných nemocí. Je vědecky a statisticky dokázáno že nedostatek aktivity způsobuje nemoci a to platí i u ekonomiky a politiky, život to je pohyb za tím co milujeme a potřebujeme. Evoluce vše co je živé stvořila k pohybu a aktivitě, ve snaze zotročit mnohé, jsme vytvořili tuto obrovskou nemocnici, ve které nemá život smysl a tak pácháme sebevraždy, nebo se pomalu zbaběle zabíjíme tím, že drogy konzumujeme. Je proto třeba transformovat naši kulturní civilizaci tak, že se pasivita začne nahrazovat aktivitou a už nebudeme používat židle a budeme jenom chodit anebo spát, jakmile si někdo sedne na židli, ohrožuje tím svoje zdraví. Už nebudou v; restauraci, škole, kanceláři, dopravě, parku, žádné židle, lavičky, sedací soupravy, atd. ten kdo se posadí na zem, nebo na židli v zaměstnání nebo doma, dostane za to peněžní pokutu, i kdyby to byl řiditel nebo prezident! Pokud budeme z aktivity unavení, můžeme spát v posteli a potom se zase budeme pohybovat, sedět bude možné akorát na šlapacím kole, protože zde je aktivita nohou, i když sedíme. Podívejme se na veřejnou dopravu lidí, zde sezení způsobuje problémy a do dopravního prostředku se vejde málo cestujících, i osobní automobily se předělají tak aby v nich řidič a cestující stáli, stejně tak i v letadlech se bude jenom stát. Tak jako existuje v hmotném světě sezení na židli tak existuje i v duševním světě sezení na starých informacích, nebude možné sedět na starých informacích, budeme muset duševně stát a používat inteligenci a neustále přemýšlet nad tím co děláme, jak to děláme a proč to děláme, jaké priority máme a proč je máme? Ten kdo bude pomalý tělesně a duševně bude eliminován i kdyby to byl prezident nebo řiditel, každý měsíc zde budou zkoušky aktivity těla a duše, ten kdo bude podprůměrný, bude eliminován a tak se hodí jeho nahé mrtvé tělo do vody, aby nakrmilo v moři ryby. Společnost se rozdělí na kasty podle aktivity těla a duše, centrální elitní kasta, co bude vše zde řídit, bude nejaktivnější a bude nosit na oblečení číslo 1 a nejlínější dělnická kasta, bude logicky nosit na oblečení číslo 5 a tato kasta bude zde dělat ty nejhorší práce, každý měsíc se budou lidé v kastách měnit, někdo postoupí do lepší kasty jiný do horší kasty, podle toho jak bude při testech aktivní tělesně a duševně. Nebudou zde již staří a nemocní lidé, protože je hodíme do moře, aby nakrmili ryby, nebudou zde z tělesné a duševní aktivity pro nikoho výjimky, vše všude bude kontrolovat a monitorovat neustále umělá inteligence a roboti.
http://web.libimseti.cz/GVKB